Když koncem září odlétají do těch "svých" teplých krajin, je to předzvěst blížícího se podzimu s jeho plískanicemi, studenými severáky, padajícím listím a zkracujícími se dny. "Odlétají vlaštovice, luk a polí temné svíce..." - i Bohuslav Reynek si odlet těchto "letních" ptáků spojoval se smutkem a melancholií končícího léta...
Jak radostný je naopak jejich návrat! Přilétají s dochvilností vskutku obdivuhodnou - pokaždé mezi šestým až devátým dubnem. Ani letos tuto pravidelnost neporušily - první vlaštovku jsem viděl nad naším domem 8. dubna navečer...
I ty jejich rituály jsou vždy stejné. Nejdříve se zalétnou podívat, co se za té půlroční nepřítomnosti stalo s jejich hnízdem - v jakém je stavu, nepotřebuje opravit?! Někdy se stává, že je nevyzpytatelné "aprílové" počasí ještě na nějakou dobu zažene kousek na jih - pak se ale již definitivně vracejí a snaží se co nejdříve "založit rodinu". Když je příznivý rok a dlouhé, slunné léto, stihnou vyvést mladé i dvakrát.
Je to úplný obřad, když malé vlaštovky opouštějí hnízdo a vydávají se do velkého, neznámého světa. To se vždycky usadí někde na střeše, "provětrávají" si křidélka, rodiče je ještě chvíli přikrmují . pak se ale již o sebe musí postarat sami. Na noc se sice vracívají do hnízda, ale i toto po několika dnech končí - hnízdo je potřeba pro další "použití".
Když pak koncem září odlétají do těch "svých" teplých krajin, je to předzvěst blížícího se podzimu s jeho plískanicemi, studenými severáky... Ale - však ony se zase vrátí! Vždycky se vracejí...
Příští rok - někdy mezi šestým a devátým dubnem - uvidím nad naším domem první "letošní" vlaštovku...
Jak radostný je naopak jejich návrat! Přilétají s dochvilností vskutku obdivuhodnou - pokaždé mezi šestým až devátým dubnem. Ani letos tuto pravidelnost neporušily - první vlaštovku jsem viděl nad naším domem 8. dubna navečer...
I ty jejich rituály jsou vždy stejné. Nejdříve se zalétnou podívat, co se za té půlroční nepřítomnosti stalo s jejich hnízdem - v jakém je stavu, nepotřebuje opravit?! Někdy se stává, že je nevyzpytatelné "aprílové" počasí ještě na nějakou dobu zažene kousek na jih - pak se ale již definitivně vracejí a snaží se co nejdříve "založit rodinu". Když je příznivý rok a dlouhé, slunné léto, stihnou vyvést mladé i dvakrát.
Je to úplný obřad, když malé vlaštovky opouštějí hnízdo a vydávají se do velkého, neznámého světa. To se vždycky usadí někde na střeše, "provětrávají" si křidélka, rodiče je ještě chvíli přikrmují . pak se ale již o sebe musí postarat sami. Na noc se sice vracívají do hnízda, ale i toto po několika dnech končí - hnízdo je potřeba pro další "použití".
Když pak koncem září odlétají do těch "svých" teplých krajin, je to předzvěst blížícího se podzimu s jeho plískanicemi, studenými severáky... Ale - však ony se zase vrátí! Vždycky se vracejí...
Příští rok - někdy mezi šestým a devátým dubnem - uvidím nad naším domem první "letošní" vlaštovku...
Žádné komentáře:
Okomentovat