pondělí 26. září 2022

MICHIO KAKU: FYZIKA BUDOUCNOSTI


 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

Všechny dosavadní knihy tohoto autora byly skvělé – a Fyzika budoucnosti v tomto trendu pokračuje!

Paralelní světy, Hyperprostor, Dále než Einstein, Einsteinův vesmír, Fyzika nemožného těmito knihami se Michio Kaku proslavil po celém světě (a to včetně České republiky, za což patří velký dík nakladatelství Dokořán). Nyní na pulty našich knihkupectví přichází jeho další publikace, o níž si troufám tvrdit, že si ji obdivovatelé tohoto fenomenálního autora určitě nenechají ujít. Na rozdíl od výše zmíněných titulů, pohybujících se především v rovině hypotéz a teorií, se totiž Michio Kaku vydává zkoumat praktické využití nejnovějších vědeckých objevů. Název knihy (Fyzika budoucnosti) mi připadá poněkud neurčitý, podtitul (Jak bude věda do roku 2100 utvářet lidský osud a náš každodenní život) to však napravuje a čtenáři je tak okamžitě jasné, o co na jejích stránkách půjde.

Nevím, jestli se to skutečně stalo, nebo jde o svérázný žert, ale v USA prý svého času šéf patentového úřadu zamýšlel zavřít krám – měl za to, že všechno, co bylo možné vynalézt, už vynalezeno je... V knize Fyzika budoucnosti se řeší přesně opačný problém, totiž hledání odpovědi na otázku, zda vývoj stále nových a pokročilejších technologií nepůjde takříkajíc donekonečna. Je sympatické, že autor se v této souvislosti nepřenáší do nějaké abnormálněvzdálené budoucnosti, ale své předpovědi omezuje časovým horizontem, jímž je rok 2100. I tak máme často dojem, že čteme hodně divokou sci-fi literaturu!

Kniha je rozdělena do devíti kapitol, z nich každá by si zasluhovala samostatnou recenzi tak jsou doslova napěchovány kvanty informací. Zmíním se tedy krátce alespoň o tom, co mne zaujalo nejvíc. V kapitole s názvem Nanotechnologie: Vše z ničeho? se Michio Kaku mimo jiné věnuje problematice dnešních počítačů, vyráběných na křemíkové bázi. Odvolává se přitom na tzv. Moorův zákon, podle nějž se v tomto směru dříve či později narazí na limity miniaturizace. Pokud totiž tento proces dospěje až na atomární úroveň, ocitneme se v oblasti kvantové fyziky s jejím principem neurčitosti. V praxi by to znamenalo konec dalšího vývoje počítačového hardwaru, protože bychom nevěděli, kde se v určitém okamžiku nachází ta která částice. Křemík tedy bude muset být nahrazen něčím jiným ale čím? Je to velmi zapeklitá situace, některé možné cesty se však začínají rýsovat tvrdí to alespoň výzkumní pracovníci firmy Intel...

Je jasné, že v knize nemohla chybět kapitola, zabývající se tzv. umělou inteligencí a vším, co je s ní spojeno, v první řadě plánem na zkonstruování robotů, kteří by byly jako lidé, tedy včetně duševního života! Zde si však autor dle mého názoru poněkud protiřečí. Uvědomuje si sice, že darwinovsko-evoluční teorie žalostně selhává při pokusu vysvětlit, jak může prostřednictvím hmotných interakcí v mozku vzniknout myšlení a cituje dokonce Gottfrieda Leibnize: Kdybyste mohli nafouknout mozek do velikosti mlýna a procházet se uvnitř, žádné vědomí byste nenašli. Logické konsekvence (existence Boha, kreacionismus, duše jako nehmotná entita) však z toho nevyvozuje...

Budoucnost bohatství: Vítězové a poražení. Takto se jmenuje sedmá kapitola, v níž je diskutováno téma dramatických sociálně-politických dopadů, které sebou mohou přinést nové vynálezy. A nejde jen o to, že např. v důsledku robotizace spousta lidí přijde o práci. S největší pravděpodobností se totiž neocitnou na dlažbě, vždyť již dnes se uvažuje o tzv. základním nepodmíněném příjmu. To však může vést k etablování nové společenské třídy lenochů a povalečů“, jejichž život se omezí toliko na uspokojování animálních pudů a u nichž budou absentovat elementární morální standardy. Nedočkáme se tak místo vysněného ráje na zemi éry permanentních krvavých revolucí?    

Michio Kaku je vědec-spisovatel, dokonale ovládající umění komunikace s laickou veřejností. To, co je nepochopitelné, se v jeho podání stává srozumitelným i pro průměrného čtenáře, který tak má možnost nahlédnout do fascinujícího světa za zrcadlem. Lze uvést lepší doporučení, proč si knihu Fyzika budoucnosti přečíst?    

pondělí 12. září 2022

LEO BUREŠ: FENOMÉN VELKÁ KOTLINA (1)

 




















Kniha Fenomén Velká kotlina opět potvrzuje, že ACADEMIA zaujímá mezi našimi nakladatelstvími dominantní postavení!

Když jsem přemýšlel, jak tuto recenzi začít, přišla mi na mysl slova naší hymny zemský ráj to napohled. Opravdu uvážíme-li, jak je Česká republika velká (rozuměj malá!) a kolik nádherných přírodních lokalit se přitom na jejím území nachází, pak můžeme plným právem mluvit o svého druhu světovém unikátu. Smutné je, že tento fakt si většinou neuvědomujeme a za exotikou cestujeme do vzdálených destinací, přičemž ji často můžeme najít takříkajíc přímo za rohem.

Mohu to potvrdit z vlastní zkušenosti co se týká výprav za přírodními krásami, dáváme s mojí ženou už léta přednost domácí nabídce a vždy znovu s překvapením zjišťujeme, co všechno lze objevit v nejbližším okolí našeho bydliště (vesnice u Brna). Tak třeba Černovický hájek. Na první pohled nijak zvlášť zajímavý příměstský lesík, to však jen do té doby, než do něj vstoupíme ve správném okamžiku na přelomu dubna a května. Tehdy tu spatříme obrovské bílé plochy a ucítíme povědomou vůni (nebo zápach). To kvete Allium ursinum neboli česnek medvědí Černovický hájek, vklíněný mezi dálnici a obchodní zónu, je totiž zbytkovým územím lužního lesa! Snahy o jeho zcivilizování zatím bohudík vždy narazily na zdravý rozum...

Za další příklad může sloužit Stránská skála nad brněnským Zetorem. Koniklec velkokvětý  je přísně chráněná rostlina a není u nás mnoho míst, kde se s ním lze v přírodě setkat. Tady jsou ho však doslova plantáže! Ten kontrast těžko může být větší pod námi obrovský areál strojírenské firmy a o kousek dál jen o málo menší komplex brněnské spalovny a my se procházíme mezi rozsáhlými fialovými koberci v místě, které bylo osídleno již v pravěku. 

Nyní ale zpět ke knize, která nás s manželkou navnadila do té míry, že se tam určitě někdy podíváme! Samotný její název je velmi výstižný, neboť Velká kotlina je vskutku přírodně-krajinným fenoménem, který u nás (a kdo ví, zda v celé Evropě) nemá konkurenci. Jak se ovšem mohlo stát, že v Jeseníkách (jež jsou pochopitelně samy o sobě krásné), se navíc ještě nachází takováto perla? Odpověď na tuto otázku nás zavede až do doby ledové, kdy zde vzniklo gigantické údolí a v průběhu časů se přetvářelo až do dnešní podoby, charakteristické jak skalnatými pasážemi, tak i loukami, zalesněnými plochami, mokřady a třeba i půvabnými tůňkami. Leo Bureš se o tomto všem široce a mimořádně zasvěceně rozepisuje, takže se dá bez přehánění říct, že se o Velké kotlině dozvídáme veškeré relevantní informace. Mne asi nejvíce překvapil počet rostlinných druhů, které se tu vyskytují – odhady kolísají mezi čísly 350 až 500! Jedním z možných vysvětlení tak velikého rozptylu jsou zdejší těžko přístupná a dosud neprobádaná místa, která dodnes skrývají nejedno tajemství ač se to zdá neuvěřitelné, je zde stále co objevovat a to se týká i již zmíněných rostlin. 

Je evidentní, že Velká kotlina je nejen objektem autorova přírodovědeckého zájmu, ale i (a troufám si napsat, že především) jeho celoživotní láskou. Leo Bureš se na mnoha místech knihy vyznává ze své fascinace tímto jedinečným kouskem země, jehož výzkumu věnoval bezmála 50 roků života! A podle všeho není sám. Když uvádí ty, kteří mu při přípravě publikace byli nějakým způsobem nápomocni, je to opravdu hodně dlouhý seznam jmen. Uvědomil jsem si, že fenomén Velké kotliny kolem sebe shromáždil partu nadšenců, kteří jsou současně odborníky v řadě vědních disciplín a společně tu provádějí důležitá a mnohdy i značně náročná zkoumání. 

Fenomén Velká kotlina je sedmisetstránková vázaná publikace velkého formátu, pečlivě redakčně zpracovaná, vydaná na křídovém papíru a obsahující kromě poutavého textu i bezpočet úchvatných fotografií. A ještě bych rád uvedl následující  zvláštnost když mi přišel recenzní výtisk (mockrát děkuji, paní Povýšilová!), byl na balíku uveden údaj 2930 g. Ano, kniha váží skoro tři kilogramy a i z tohoto faktu je zřejmé, jaké pensum informací je v ní obsaženo...

A úplně na konec ještě jedna potěšitelná zpráva – v dohledné době má vyjít druhý díl!           

pondělí 5. září 2022

POETICKÉ KOMENTÁŘE (265)

 





















J e   t u   z m ě n a    k a ž d ý   v i d í

c o   k o n k r é t n ě   z n a m e n á :

b e z d o m o v c i   b u d o u   z   l i d í

p ř i j d e   d o b a   k a m e n n á . . .