úterý 29. října 2024

SVATÝ JAN POD SKALOU (kolektiv autorů)

 



































Literární skvost, jaký se na pultech našich knihkupectví neobjevuje každý den! 

Jednou jsem někde četl, že v době baroka byl nejnavštěvovanějším poutním místem u nás Svatý Jan pod Skalou. Tato informace mne velmi překvapila a vyvolala spoustu otázek. Zajímalo mne třeba, co vedlo kroky dávných poutníků právě sem, když se tehdy na našem území určitě nacházely mnohem významnější křesťanské památky. Co se tu na počátku událo, že lidová zbožnost takříkajíc instinktivně vycítila náboženskou privilegovanost a duchovní velikost tohoto místa? A proč posléze upadlo do zapomnění, aby se v dnešní době dočkalo postupného návratu své bývalé slávy?
Odpovědi na tyto a mnohé další otázky přináší publikace, nedávno vydaná nakladatelstvím Dokořán pod názvem Svatý Jan pod Skalou - Dějiny, genius loci a přírodní poměry. Jak je už z názvu patrné, kolektiv autorů měl ambici seznámit čtenáře se všemi pozoruhodnostmi této vpravdě unikátní lokality, což rozhodně nebylo nijak jednoduché. Znamenalo to totiž začít již dobou kamennou, kdy zdejší jeskyně poprvé vykazují známky osídlení a postupně se přibližovat k civilizovanějším časům. Mohu s potěšením konstatovat, že se jim jejich záměr zdařil na výbornou, neboť výsledná kniha se spoustou jedinečných fotografií a obrovským pensem informací uchvacuje svou monumentalitou.  
Je pochopitelné, že nejvíce prostoru je věnováno zdejší dominantě v podobě velkého skalního masívu a klášterního komplexu na jeho úpatí. Při pohledu na tu takřka pohádkovou scenérii člověka mimoděk napadá, že poloha pro stavbu kláštera nemohla být zvolena lépe - jako by ona hora držela nad ním po dlouhá staletí ochrannou ruku. A navíc se kdysi právě zde měl setkat kníže Bořivoj s poustevníkem Ivanem - z pasáže, věnované této dávné události je zřejmé, že se vůbec nemusí jednat o pouhou legendu...
Tato fascinující krása k sobě vždycky lákala malíře a tak se v knize můžeme setkat s reprodukcemi obrazů Antonína Pucherny, Bedřicha Havránka, Petra Billingera, Antonína Mánesa a mnoha dalších. Je neobyčejně poučné prohlížet si jejich díla a porovnávat je se současným stavem. Autoři rovněž neopoměli zmínit některé kuriozity a tak se např. dozvíme, co má Svatý Jan pod Skalou společného s osadou Punta Arenas, nacházející se u Magalhaesova průlivu v Ohňové zemi...
Pohnuté dějiny naší země měly bohužel za následek, že se přes klášterní areál přeháněly vichřice času s mnoha neblahými důsledky. Od doby baroka naštěstí již žádnou větší újmu neutrpěl, nepočítáme-li čtyřicet let komunismu, kdy zde byla zřízena věznice a policejní škola. Chátrající objekt se po r. 1989 dařilo postupně rekonstruovat, takže se dá říct, že dnešní návštěvníci jej mohou spatřit v jeho původní kráse a slávě...
Chci poděkovat nakladatelství Dokořán (konkrétně paní Magdaleně Rudolové) za poskytnutí recenzního výtisku. Věřím, že si kniha Svatý Jan pod Skalou najde své čtenáře a třeba se i leckde objeví pod letošním vánočním stromkem jako krásný dárek. U nás doma si v ní teď s potěšením listujeme a těšíme se, že se na toto překrásné poutní místo příští léto vypravíme na výlet... 

neděle 27. října 2024

OTEVŘENÝ DOPIS MINISTRU ŠKOLSTVÍ

Vážený pane Beku,

před několika dny jsem ve sdělovacích prostředcích zaznamenal následující informaci: Pokud rodič nesouhlasí s tím, co je na škole vyučováno, není to dostatečným důvodem pro to, aby bylo jeho dítě vyjmuto z výuky na část vzdělávání. Takový je odborný názor ministerstva školství k žádostem některých rodičů, aby bylo jejich dítě vyňato z vyučování při tématech LGBT.

Jsem přesvědčen, že tímto rozhodnutím Vaše ministerstvo skandálním způsobem překračuje své kompetence, neboť je v přímém rozporu se zákonným ustanovením, podle nějž mají rodiče přednostní právo zvolit si druh vzdělání, které má být poskytnuto jejich dětem, tedy zajišťovat vzdělání svých dětí ve shodě s jejich náboženským, filozofickým a pedagogickým přesvědčením. Jestliže tedy rodiče nesouhlasí s něčím, co je jejich dětem ve škole předkládáno, mají právo (a fakticky i povinnost) jej na takovou výuku neposílat. 

Chtěl bych Vás upozornit na možné důsledky, které z prohlášení Vašeho ministerstva mohou vyplynout. Jsem totiž přesvědčen, že žádný soudný rodič nebude souhlasit s indoktrinací svého dítěte genderovou ideologií, LGBT propagandou a dalšími amorálnostmi ve škole. Podle názoru Vašeho ministerstva však na tyto předměty děti chodit MUSÍ. Z logiky věci mi vychází, že vůči rodičům, kteří tam děti přesto posílat nebudou, se použijí donucovací nástroje státu (odebrání dětí, vězení). Dojde tak ke vskutku paradoxní situaci  rodiče, kteří chtějí ochránit své děti před věcmi, ohrožujícími jejich mravnost, budou souzeni podle paragrafu o ohrožování mravní výchovy dětí“!

Chtěl bych se Vás rovněž (jako katolický křesťan) zeptat, jak to bude s našimi dětmi. My rodiče jsme při jejich křtu slibovali Bohu, že je budeme vychovávat v křesťanské víře. Ministerstvu školství, mládeže a tělovýchovy jsme v tomto ohledu neslibovali nic. Jistě víte, že naše názory na homosexuální praktiky, množství pohlaví atd. jsou v diametrálním rozporu s tím, co prosazuje Vaše ministerstvo. Výsledkem tedy bude, že si rodiče zvolí domácí školu, popř. emigrují do zemí, kde od sexualizace dětí na školách po neblahých zkušenostech upustili. Chci Vás též upozormit, že se Vaše ministerstvo nevyhnutelně dostane do konfliktu s Církví  možná Vás bude zajímat stanovisko katolických kněží, kteří se na nás před časem obrátili s výzvou, abychom si nenechali ve školách kazit děti (viz níže).

Vážený pane ministře, domnívám se, že Vaše ministerstvo čím dál víc ustupuje tlaku nejrůznějších obskurních lobbystických skupin, které prakticky ovládly české školství. Přál bych si, abyste sebral odvahu a postavil se jim.  


S pozdravem


Jan Hofírek

Křenovská 80

66458 Prace  


My, podepsaní kněží Římskokatolické Církve, chceme tímto prohlášením povzbudit rodiče, kteří nesouhlasí se zaváděním sexuální výchovy do škol.

Rodiče, věříme, že máte opravdu rádi své děti a chcete pro ně jen dobro. Proto se na vás obracíme s následující výzvou: nebojte se usilovat o zrušení státem zaváděné školní sexuální výchovy. V zájmu rodiny i vašich synů a dcer a dokonce i lidské důstojnosti nedovolte, aby děti byly státem uváděny do současného nezdravého pojetí sexuality jako neplodné rozkoše bez zodpovědnosti. I když je nám toto velmi rozšířené pojetí sexuality často předkládáno jako něco „normálního“ – normální to není.
Pravdou totiž je, že lidská sexualita je velkým a krásným darem Božím a v tomto duchu je třeba k ní i přistupovat. Tím je ale zároveň i dáno její místo v životě člověka a ve vztazích. Tento dar nachází své pravé a plodné místo v manželství. Zároveň je v této souvislosti třeba zdůraznit i krásu a hodnotu čistoty. Vzhledem k tomu, že takovýto uctivý a zdravý přístup od školní sexuální výchovy jistě čekat nemůžeme, je na místě jasně a účinně říci zavádění sexuální výchovy do škol jednoznačné ne! Nenechte si kazit děti!
Zahrnujeme vás do svých modliteb.

P. Marek Dunda, Vranov nad Dyjí, marek@fatym.com; 731 402 742

Další kněží, kteří se k tomuto prohlášení připojují:

2. Mons. Josef Nuzík, Olomouc
3. P. Jordán Vinklárek OP, Praha 1
4. P. Jan Peňáz, Křtiny
5. P. Bogdan Sikora OFM Conv., provinciál minoritů
6. P. Pavel Zahradníček OMI, Plasy
7. P. Vojtěch Kodet, OCarm, Praha
8. Mons. Jiří Mikulášek, Brno
9. P. Eduard Krumpolc, Hněvotín
10. Mons. Jan Graubner
11. P. Pavel Ajchler, Tanvald
12. P. Zdenko Vavro, Odry
13. P. Václav Haltmar, Velký Týnec u Olomouce
14. P. Miloslav Paclík, Studenec u Staré Paky
15. P. Stanislav Tvarůžek, Kamenice u Jihlavy
16. P. Tomáš Hajda, Pacov
17. P. Pavel Rousek, Vysoké Veselí
18. P. Karel Janečka, Zubří
19. P. Cyril Kubánek, Beroun
20. František Řezníček, jáhen, Lančov
21. P. Jiří Dobeš, Třebíč
22. P. Josef Goryl OFM Conv., Krnov
23. P. Karel Hampl, Boršov nad Vltavou
24. P. David Ambrož, Pavlice
25. P. Vojtěch Janšta, Ostrava – Poruba
26. P. Jaroslav Šašek, Planá
27. fr. Cyprián Suchánek OP, Praha 1
28. P. Tomasz Kowalik OSST, Švihov
29. P. Augustin Otakar Šváček OFM Cap., Praha 1
30. P. Vladimír Mrázek, Nová Hradečná
31. P. Jiří Spiřík, Jindřichův Hradec
32. Jan Hubálek, jáhen, Opatov v Čechách
33. P. Jaroslav Horník SDB, Opatov v Čechách
34. P. René Strouhal, Moutnice
35. P. Petr Hofírek, Brodek u Prostějova
36. P. Jan Bezděk, Brno – sv. Jakub
37. P. Petr Košulič, Velké Meziříčí
38. P. Jan Gerndt, Praha – Uhříněves
39. P. Petr Dokládal, Bernartice nad Odrou
40. P. Milan Plíšek, Vranov nad Dyjí
41. P. Jan Nekuda, Náměšť nad Oslavou
42. P. Antonín Basler, kancléř Olomouc
43. P. Ing. Miloslav Čamek, Hluboké Mašůvky
44. P. Jiří Kalaš, Vlachovo Březí
45. P. Miloslav Šmahlík, Veřovice
46. P. Jindřich Bartoš, sv. Mikuláš Znojmo
47. P. Jan Richter, Vranov nad Dyjí
48. P. František Dostál, Zábřeh
49. P. Josef Michalčík CSSR, Svatá Hora
50. P. Štefan Pilarčík, Hrob u Jeníkova
51. Josef Kubeš, jáhen, sv. Mikuláš Znojmo
52. P. Pavel Dokládal, Koclířov u Svitav
53. P. Robert Spišák, Želiv
54. P. Tomáš Klíč, Borovice
55. P. Vilém Štěpán, OPraem, Liběšice u Žatce
56. P. Jan Szkandera, olomoucký kněžský seminář
57. P. Josef Brtník SDB, Praha 8
58. P. Dan Žůrek SDB, Prostějov
59. P. Evžen Rakovský SDB, Praha 8
60. P. Jiří Veselý SDB, Moravské Budějovice
61. P. Pavel Kopecký, Letovice
62. P. Jaroslav Jirásek, Hronov
63. P. Karek Bobek, Vratěnín
64. P. Bohuslav Němeček, Přibyslavice
65. P. Václav Šika, Horní Cerekev
66. P. Josef Požár, Horní Dubňany
67. P. Václav Kamenický, Mikulovice
68. P. Augustin Grambal Opraem, Nový Rychnov
69. P. Jiří Balabán, Brtnice
70. P. Vít Hába, Luka nad Jihlavou
71. P. Petr Piler SDB, Babice
72. P. Marcel Javora, Vysočany u Blanska
73. P. František Putna, Lanžhot
74. P. Václav Kříž, Šebkovice
75. P. František Koukal, Obyčtov
76. P. Josef David, Chotěboř
77. P. Josef Pospíšil, Číhošť
78. P. Dr. Jiří Bůžek, Brno - sv. Tomáš
79. P. Jiří Ochman, Jevišovice
80. P. Jan Hamberger, Pelhřimov
81. P. Josef Večeřa, Žarošice
82. Vladimír Večeřa, jáhen, Zbraslav
83. P. Serafim Jan Smejkal OCarm, Kostelní Vydří
84. P. Jiří Florian, Brno
85. P. Martin Bětuňák, Velešín
86. P. Vít Severa, Pohořelice
87. P. Bohuslav Richter, České Budějovice
88. P. Gorazd Pavel Cetkovský,OCarm, Praha
89. Bořivoj Sekanina, jáhen, Vysočany u Blanska
90. Karel Dvořák, jáhen, Litomyšl
91. P. Jan Kubát, Rožná
92. P. Jan Poul, Černovice
93. P. Jiří Paleček, Babice nad Svitavou
94. P. Pavel Rostislav Novotný,OPraem, Želetava
95. P. Josef Brychta, Jemnice
96. P. Jiří Cajzl, Slavonice
97. P. Ladislav Hubáček SDB, Moravské Budějovice
98. P. Pavel Hověz, Brno – Lesná
99. P. Jaroslav Pelzar, Dačice
100. P. Marian Rudolf Kosík, Opraem, Nová Říše
101. P. Jan Kovář, Jaroměřice nad Rokytnou
102. P. Václav Ježík Sl, Velký Újezd u Jemnice
103. P. Ivan Hrůša, Olomouc
104. P. František L. Juchelka, konvent minoritů Brno
105. P. Jan Stuchlík SDB, Praha 8
106. P. Petr Rössler, Jinošov
107. P. Josef Červenka, Morkovice
108. P. Alois Hladil, Nová Říše
109. P. Jaroslav Brož, Praha
110. P. Tomáš Strogan, Němčice na Hané
111. P. Alois Heger, Chomutov
112. Stanislav Zatloukal, Bílovice
113. P. Jaroslav Šmejkal, České Velenice
114. P. František Jirásek, Děčín
115. P. Pavel M. Mayer OP, Olomouc
116. P. Václav Haltmar, Velký Týnec
117. Doc. Josef Beneš, Th.D., Hrotovice
118. P. Pavel Glogar SDB, Zlín
119. P. Josef Čermák, Kadaň
120. P. Martin Sedloň OMI, Plasy
121. P. Viktor Frýdl, Strakonice
122. P. Jan Franta, Hustopeče nad Bečvou
123. P. František Uriga OFM, Moravská Třebová
124. P. Timotej Maria Pavel Vácha Oparem, Říčany
125. P. ThDr. Dušan Hladík, Česká katolická misie Chicago, USA
126. P. Bohuslav Jozef Šprlák OPraem, Beckov
127. P. Lubor Dobeš, Brno - Zábrdovice
128. P. Jiří Rous, Brno - Zábrdovice
129. P. Jaroslav Hanuš, Moravec
130. P. Stanislav Richter Sl, Moravec
131. P. Vojtěch Novák, Rakovník
132. P. Robert M. Mayer OFMConv., Brno
133. P. Pavel Jagoš, Rychnov na Moravě
134. Jan Horníček, jáhen, Terezín
135. P. Milan Vavro, Slavkov u Brna
136. P. Vladimír Cyril Hron, Chvalatice
137. Mons. Josef Valerián, Moravec
138. P. Jan Fexa, Moravec
139. P. Petr Šustáček, Kozmice u Hlučína
140. P. Adrina Jaroslav Sedlák, O.Praem., Polička
141. P. Marek Miąkovský, Sedlčany
142. P. Karel Exner, Nová Paka
143. P. Bohumil Kolář
144. P. Josef Doležal, Brno-Židenice
145. P. Vít Uher, Praha
146. P. Miroslav Kadlec, Vidnava
147. P. Miloslav Frank, Praha 8, Kobylisy
148. Mons. Antonín Pospíšil, Dlouhomilov
149. P. Ing. Karel Dachovský, Praha
150. P. Jan Pata, Odolena Voda
151. P. Fr. Segeťa, Srbská Kamenice
152. P. MUDr. Pavel Princ, Brno
153. P. Filip M. Ant, Stajner
154. P. Zdeněk Prokeš, Vyšší Brod
155. P. Petr Papoušek - Velké Pavlovice
156. P. Augustin Otakar Šváček, OFMCap
157. P. prof. dr. Václav Wolf, Praha
158. P. Vavřinec Černý, Vlachovice
159. P. Jiří Urbánek, Na Bukovci, Mikulovice
160. P. MUDr Jiří Šob, Černovice
161. P. Pavel Haluza, Žebětín
162. P. Miloš Szabo, Praha 3
163. P. MUDr. Jiří Šob, Brno - Černovice


čtvrtek 24. října 2024

JOSCHA GROLMS: STOPY EVROPSKÝCH ZVÍŘAT


 

































Monumentální publikace, která odhaluje tajemství, kolem kterých chodíme v přírodě většinou nevšímavě ! 

Nechtěl bych, aby to vyznělo nějak expresivně, ale při otevření této knihy na mě dýchl závan dětství. Díky Jaroslavu Foglarovi jsem i já jako tenkrát skoro všichni lovil bobříky, vedl si modrý život, s napětím četl Záhadu hlavolamu a posléze ji sledoval jako televizní seriál, učil se vázat nejrůznější uzly, stavět ohniště a také... ano, poznávat stopy zvířat! Dokonce jsem se z jedné zálesácké příručky naučil i stopy odlévat. To se dělalo tak, že se našla dobře zachovalá stopa, štětečkem se z ní opatrně odstranilo jehličí a jiné nečistoty, okolo se obtočil kroužek z lepenkového papíru a celé se to zalilo sádrou. Když ztvrdla, měli  jsme krásný odlitek stopy nějakého zvířete. No a nyní na stará kolena mi z nakladatelství Kazda přišla kniha s názvem Stopy evropských zvířat (s podtitulem Určujeme a interpretujeme stopy a pobytové znaky)! Není to dojemné?
Hned dodám, že to není kniha ledajaká, nýbrž nádherný, na křídovém papíře vytištěný a takřka v bibliofilském provedení vydaný osmisetstránkový kolos, jakoby přímo zamýšlený k tomu, aby se krásně vyjímal pod vánočním stromkem coby originální dárek. Co se týká obsahu, pak i v tomto ohledu musím hovořit pouze v superlativech, neboť Stopy evropských zvířat obsahují nejen všechny relevantní informace o daném tématu, ale mezi řádky cítíme i autorovo srdce, jeho fascinaci krásami přírodní fauny a nadšení z toho, že se v ní dokáže orientovat podle nenápadných znaků, které po sobě zvířata zanechávají. Soudě podle jeho životopisu je Joscha Grolms ostatně jedním z největších světových znalců problematiky zvířecích stop a zásad stopování.
Ještě jednou se vrátím do dětství a to ke vzpomínce na to, jak jsem vždy poté, co napadl první sníh, běžel ráno do zahrady, abych se podíval, kdo všechno ze zvířecí říše se u nás přes noc pohyboval. A tak jsem se naučil poznávat stopy koček, zajíců, bažantů, kosů, kun a dokonce i srnek, které se sem jednou též zatoulaly. Vždycky jsem si říkal, co všechno by mi zůstalo utajeno, nebýt toho, že napadl snih. A nyní mě Joscha Grolms přesvědčivě dokazuje, že ten sníh vlastně ani není třeba, protože pokud budu mít v přírodě oči na šťopkách, najdu plno zvířecích stop i v létě... 
Stopy evropských zvířat jsou zajisté odbornou a do značné míry i vědeckou publikací, což by ovšem nemělo nikoho odradit. Autorův literární styl je totiž natolik lidový“ a nekomplikovaný, že z jeho knihy má požitek i ten, pro nějž by toto téma bylo jinak nezajímavé. Když k tomu připočteme více než tisíc nádherných fotografií a přes pět set kreseb, pak i z tohoto údaje musí být zřejmé, že jde vpravdě o monumentální dílo!  
A tu mne napadá následující myšlenka: Mnoho rodičů (možná dokonce většina) řeší problém, jak dostat děti od počítačů, od všech těch pochybných rádobydobrodružství v podobě virtuálních her. Je možné, že jednu z cest nabízí Joscha Grolms, neboť největší dobrodružství a nejnapínavější zážitky se dají nalézt především v přírodě, v přímém kontaktu s reálným světem. Pořídit svému potomkovi hodnotné knihy s přírodní tématikou (a Stopy evropských zvířat mezi ně určitě patří) mu může pomoci odpoutat zrak od umělých lákadel na monitoru...
Děkuji nakladatelství Kazda za recenzní výtisk, velmi si vážím toho, že mi dali důvěru a věřím, že jsem ji nezklamal. Ještě dodám, že (pokud jsem tedy dobře informován) se má 20. 11. 2024 objevit dotisk, což je dalším důkazem toho, o jak skvělou a žádanou knihu se jedná...  

Název: Stopy evropských zvířat
Autor: Joscha Grolms  
Žánr: zoologie
Originální název: Tierspuren - Spuren und Zeichen bestimmen und interpretieren
Nakladatelství: Kazda 
Rok vydání: 2023
Počet stran: 816
Hodnocení: 100%
Odkaz na web: https://www.knihykazda.cz/stopy-evropskych-zvirat/

pátek 18. října 2024

PĚT DOMÁCÍCH PROSTŘEDKŮ NAHRADÍ CELOU DROGERII

 





















Kniha, která by neměla chybět v žádné domácnosti aneb hlídejte si své zdraví i peněženku!

Název této pozoruhodné publikace zní vskutku neuvěřitelně opravdu je možné, aby pět domácích prostředků nahradilo celou drogerii? Když se však člověk do ní začte, záhy si začně s překvapením uvědomovat, že se stává svědkem malého (tedy spíše docela velkého!) zázraku. A nejen to  počáteční nedůvěřivost se postupně mění na chuť některý z těch více než tří stovek návodů a receptů, které kniha obsahuje, vyzkoušet takříkajíc na vlastní kůži...

Takže jedlá soda, prací soda, ocet, kyselina citronová a jádrové mýdlo. To je oněch pět ingrediencí, které mohou významným způsobem změnit naše zaběhnuté návyky a kromě toho nám i ušetřit spoustu peněz. Chce to jen jedno, totiž odvahu vystoupit z kolotoče zažitých životních stereotypů a zkusit něco nového a netradičního. Což by pro nás jakožto národ domácích kutilů neměl být žádný problém, ne? 

Podívejme se nyní konkrétně a prakticky na to, co se z knihy můžeme dozvědět a případně naučit. Začnu třeba zubní pastou. Když si ji kupujeme, příliš nad tím nepřemýšlíme – máme prostě svoji oblíbenou značku, kterou používáme odjakživa a tak ji prostě vložíme do nákupního košíku víceméně automaticky. A jsme si jisti, že pro svůj chrup děláme to nejlepší (zvláště pokud navíc používáme ústní vodu). To je určitě pravda, ovšem věc má jeden podstatný háček – zuby sice budeme mít v pořádku, ovšem z většiny obvyklých zubních past se do těla dostává řada látek, které mu nejen neprospívají, ale vyloženě škodí. Pokud chceme mít jakous takous jistotu, že zubní pasta neohrožuje naše zdraví, budeme si za ni muset hodně připlatit – ty nejkvalitnější totiž stojí stovky, ba i tisíce korun. Druhou možností je vyrobit si zubní pastu (a třeba i ústní vodu) sami!

A nyní se podívejme na jinou problematiku. Když v supermarketech zajdeme do oddělení ovoce a zeleniny, překvapí nás, jak je to tam všechno načančané, jak se třeba velká červená jablka krásně lesknou... Bodejť by ne, když jsou nastříkána speciálním voskem! A např. batáty se zase natírají preparátem proti klíčení. Nejlepším řešením je tudíž vypěstovat si toho co nejvíce na vlastní zahrádce a pokud tuto možnost nemáme a jsme odkázáni na obchody, pak je záhodno zakoupené ovoce doma důkladně opláchnout roztokem, který si můžeme velmi snadno připravit dle návodu v knize. 

To jsou dva konkrétní příklady toho, s čím se v publikaci Pět domácích prostředků nahradí celou drogerii můžeme setkat. Její záběr je pochopitelně mnohem širší, o čemž svědčí názvy jednotlivých kapitol (Praní, Péče o tělo, Zdraví, Výživa, Domácnost, Zahrada). A tak při troše šikovnosti budeme mít vlastnoruční tekuté mýdlo, sprchový gel, vodu po holení, přísady do koupele a mnoho dalšího. Recepty jsou pochopitelně doprovázeny spoustou fotografií,

Dnes se čím dál víc lidí snaží žít alternativně. Kniha z nakladatelství Kazda přesvědčivě dokazuje, že to není pouze nějaký chvilkový módní trend, ale de facto existenční nutnost. Zdraví totiž máme jen jedno...      

sobota 12. října 2024

FOLKO KULLMANN: ZAHRADNÍ PROJEKTY PRO KUTILY





















Co Čech, to zahrádkář aneb nechte se inspirovat krásnou knihou o zahradních projektech   

Kdysi se tvrdilo (a je možné, že to platí stále) co Čech, to muzikant“. Přesto si dovolím tohle rčení parafrázovat a v souvislosti se svou recenzí napsat, že dnes bychom spíše měli říkat „co Čech (a pochopitelně i Moravan a Slezan!), to zahradník“. Když totiž jdu občas procházkou některým brněnským předměstím (nejčastěji kolem řeky Svratky), vždycky obdivuji krásu a úpravnost zahrádek a mám z té podívané velkou radost. Říkám si, co je asi příčinou toho, že tolik lidí má potřebu láskyplně se starat o svůj kousek zeleně a napadají mne nejrůznější vysvětlení. U obyvatel velkých měst je to určitě touha zmizet na kratší či delší čas z každodenního ruchu a shonu a uklidnit si nervy v přírodě, ovšem i lidé na venkově si s oblibou vyčleňují nějaký kousek zahrady (která jim jinak slouží k pěstování ovoce a zeleniny) pro neekonomický účel potěšení z krásy květin či příjemného posezení pod pergolou.

A tak mi z toho vychází, že lidé už svou přirozeností tíhnou k budování přírodních zákoutí, která si upravují a zvelebují podle svých estetických představ. Ty ovšem bývají různé a tak kromě krásy, účelnosti a útulnosti se na zahradách bohužel můžeme setkávat i s kýčem a nevkusem. Nechci samozřejmě tvrdit, že např. k vytvoření skalky či nějakého jiného okrasného útvaru musíme mít vědecké znalosti, ovšem poradit se s odborníky není nikdy na škodu. A tak jsme v poslední době  svědky obrovského boomu literatury o zahradničení a velkého zájmu o ni. Chtěl bych při této příležitosti zmínit, že jsem mnohé z těchto knih v minulosti recenzoval a zároveň dodat, že Zahradní projekty pro kutily patří dle mého názoru k tomu nejlepšímu, co bylo v tomto žánru vydáno.

Folko Kullmann je našim čtenářům dobře znám jako vynikající odborník na všechno, co nějak souvisí se zahradou a její promyšlenou kultivací. Když k tomu navíc připočteme jeho sympatický literární styl, kterému dobře rozumí i naprostí laici, pak je zřejmé, proč se tento německý autor těší takové oblibě. A nemám nejmenších pochyb o tom, že Zahradní projekty pro kutily jeho čtenářskou prestiž ještě zvýší, neboť v ní doslova hýří svéráznými nápady, radami a fígly. Důraz přitom klade na to, aby popisované zkrášlovací procedury nelezly příliš do peněz, popř. nestály vůbec nic (tedy kromě času, který jim věnujeme).

Vezměme si třeba takové europalety. Ty se často válí někde na skládkách či nám je někdo daruje za odvoz - a co všechno se z nich dá na zahradě vykouzlit! Tak např. vyvýšené nebo nástěnné záhony a rovněž bylinkové stěny. Folko Kullmann nám též názorně předvede, jak se dělá jezírko, přesněji řečeno minijezírko v nádobě. A víte, že na zahradě si můžete vlastnoručně vypěstovat houby a nebýt tak odkázáni na nejisté sběračské štěstí v lese?

Co by to bylo za zahradu, kdyby se v ní neozýval zpěv ptáků a občas jsme v ní nezahlédli nějaké drobné živočichy? Mně se loni stalo, že jsem na jednom sluncem vyhřátém kameni spatřil ještěrku. Říkal jsem si, jak by to bylo hezké, kdyby tu žila natrvalo (měl jsem za to, že se tu prostě jenom tak ukázala a zase si půjde svou cestou). A nyní se z knihy Zahradní projekty pro kutily dozvídám, že ještěrka u mne ráda zůstane, musím však pro to něco udělat, totiž vystavět jí speciální úkryt podle návodu Folko Kullmanna...

Nakladatelství Kazda se na našem knižním trhu za relativně krátkou dobu etablovalo a zabydlelo natolik, že jeho produkce se setkává se stále rostoucím zájmem čtenářů. Přeji lidem, kteří v něm pracují, aby se jim i nadále dařilo vydávat poučné a inspirativní publikace a zároveň děkuji za zaslání recenzního výtisku knihy Zahradní projekty pro kutily!