A TUHLE ZNÁTE?

 

aneb anekdota s hádankou:

Přijde Foltýn za Fialou a stěžuje si:

„Víš, co o mně řekl Kartouz?“

Fiala: „To nevím.“

Foltýn: „Že jsem tupý zelený lampasácký debil!“

Fiala: „To je strašné. Tak už i takový blb .. ......?!“

Co byste doplnili?

NOČNÍ MŮRA ČESKÝCH SOROŠOVCŮ

Multikulturní fanatici se děsí inteligentního mladíka, který se (jich) nebojí!

Člověk jako jedinec je tvor značně nedokonalý, z čehož logicky vyplývá, že lidstvo jako celek na tom nebude jinak. Kolik problémů s sebou přináší např. už jen život na malé vesničce s dvěma sty obyvateli, z nichž každý usiluje o co možná nejvýhodnější místo na slunci – a o své jedinečné místo na planetě se hašteří celé miliardy lidí s různou barvou kůže, odlišným náboženstvím, rozdílnými stravovacími návyky etc. Je to dobře, nebo špatně? Spokojme se konstatováním, že tomu tak prostě jednou je, že lidi jsou holt lidi a nic se s tím nedá dělat.
Tedy – ne že by se o to všelijaké osvícené hlavy občas nepokoušely. Výsledek byl ale bohužel pokaždé tristní, a když se na jejich úsilí o lepší svět díváme s delším časovým odstupem, s překvapením se ptáme, jak těm jejich nesmyslům mohl vůbec někdo věřit! Vezměme si třeba takového soudruha Hitlera – ten měl zato, že stačí vyhubit tzv. podřadné rasy a obsadit jejich území a hned tu bude tisíciletá říše. Co bude pak, až těch tisíc let uplyne, to sice nevěděl, ale i tak se našly miliony jeho soukmenovců, kteří s nadšením v srdci a písní na rtech za tuto vidinu bojovaly a umíraly.
Vůdce Lenin to viděl podobně – v cestě ke světlým zítřkům brání lidstvu jedna zlotřilá společenská třída. Až proletáři buržousty porazí, dějiny fakticky skončí (a to na věčné časy, kam se Adolf hrabe), protože nastane komunistický věk, kdy všichni budou mít všechno a zároveň nikdo nic a tím pádem budou šťastní.
Dodejme, že jak Hitler, tak i Lenin ty své převratné myšlenky zanechali ve svých knihách příštím generacím, takže každý z nás si dnes může přečíst Můj boj a Stát a revoluce, dobře se těmi bláboly pobavit a zároveň se nevěřícně ptát, jak se mohli lidé takovými voly nechat oblbnout.
Fašismus i komunismus jako zaručené recepty na štěstí se ukázaly být svým pravým opakem a mohlo by se zdát, že lidé jsou již imunní vůči teoriím o tom, jak by mohlo být dobře, kdyby za to vzali ti správní soudruzi a vůdcové. Chyba lávky! Jistě, Hitler a Lenin na to šli špatně, ale pokud se jejich chyb vyvarujeme, určitě se to tentokrát povede! Ti, kteří takto uvažují, si říkají multikulturalisté a vyznávají zásadu, že když se budou mít všichni lidé, co jich na světě je, upřímně rádi, pak mezi sebou nepovedou války, no a když nebudou války, bude logicky mír, že!
Bohužel existují vyvrhelové, kteří tuto ideu všeobjímající lásky mezi všemi členy velké lidské rodiny nesdílejí a dokonce tvrdí, že by to mohlo zase špatně dopadnout. Ačkoli se dělí na různé druhy (extrémisté, rasisté, fašisté, pravicoví radikálové – nezaměňovat s levicovými radikály, ti jsou O.K., homofobové, rusomilové...), všechny je spojuje nenávist ke konečnému vítězství pravdy a lásky napříč kontinenty.
Multikulturalismus se však zastavit nedá! Xenofobní psi štěkají a karavana lidstva jde nezadržitelně dál směrem k Novému světovému řádu. Přesto však je možné a žádoucí tuto pouť urychlit, přičemž svou trochou do mlýna může přispět každý, i ty, bratře čtenáři, který sdílíš naše ideály. Jak? Třeba tím, že budeš pátrat na internetu a hledat závadné weby – a nejen hledat, ale i nahlašovat, udávat, dehonestovat a kompromitovat ty, kdo nesdílí naše společné multikulturně-politickokorektní hodnoty.
Ať žije Velký Muftí! My jsme česká odnož, bosse jménem Soroš!!

Ano, toto všechno se dnes v mediálním prostoru děje – špiclováním a udáváním se přitom zabývají lidé, kteří se jinak hlásí k demokratickým a liberálním hodnotám. Jistě, každý si může myslet a psát, co chce, ovšem o tom, co si může myslet a psát, o tom rozhodujeme my – takové je jejich krédo...

Je potěšitelné, že proti této multikulturní páté koloně povstal inteligentní mladý muž a na tyto praktiky českých sorošovců humorným způsobem upozorňuje – Skutečně nekorektně a František Kubásek: https://www.youtube.com/watch?v=gh7KjuEKPFU!

O ISLÁMU BEZ EMOCÍ

Centrum pro studium politického islámu ČR vede osvětovou kampaň na základě racionálního zkoumání koránu, síry a hadísů

Otázka, zda je islám náboženství či nikoli, resp. zda je primárně totalitní ideologií, se v současné době objevuje stále častěji. Příčinou je příchod migrantů z muslimských zemí, kteří ve statisících zaplavili západní Evropu a dramaticky tam zhoršili již tak vyhrocenou bezpečnostní situaci. Veškeré snahy o začlenění muslimských přistěhovalců do evropského prostředí přitom dlouhodobě selhávají a dá se říct, že vedly a vedou k přesnému opaku – všude tam (Paříž, Marseille, Berlín, Londýn, Brusel, Stockholm, Malmö...), kde se etabluje muslimská komunita, dochází k vytváření no-go zón, k násilí na místním obyvatelstvu a mnohdy i teroristickým útokům. A zatímco se politikové zdráhají přiznat neúspěch svých multikulturních snah a nadále pokračují v pokusech o integraci, stále většímu počtu lidí v Evropě se otevírají oči a začínají si klást zásadní otázku, která byla zmíněna v úvodu. Co je to vlastně islám, proč se jeho přívrženci chovají tak, jak se chovají, kdo nebo co stojí za jejich tak masivní expanzí do Evropy a je vůbec reálně možné muslimy „převychovat“ k respektování demokratických principů?
Osobní zkušenosti s muslimy zkrátka logicky vedou k teoretickým úvahám o podstatě islámu, které jediné mohou na zmíněné otázky nalézt relevantní odpověď. Dosud tomu je ovšem v naprosté většině případů tak, že v mediálním prostoru je udělováno slovo jen jedné straně, resp. lidem, kteří prezentují islám jakožto náboženství, mnohdy dokonce s přívlastky „mírumilovné“ a „tolerantní“ a všechny zločiny, páchané jeho vyznavači, svádějí na tzv. islamismus, který s tím „pravým“ islámem údajně nemá nic společného. V diskuzích se pak zásadně vyhýbají argumentační rovině sporu, který se vždy snaží zavést do emocionálních střetů, kde pak své názorové oponenty diskvalifikují pomocí pejorativních nálepek typu „xenofobové“, „rasisté“, „extrémisté“, v poslední době též „okamurovci“ apod. Bohužel, tato taktika jim často vychází, částečně i proto, že jejich protivníci se právě k takovéto formě „diskuze“ mnohdy nechávají strhnout.
Naštěstí se u nás v poslední době vyprofilovalo několik osvětových iniciativ, které k problematice islámu přistupují věcně, racionálně a přísně vědecky. Ukazuje se, že metoda, vycházející ze studia jeho fundamentálních textů, dokáže islám spolehlivě identifikovat a odhalit jeho podstatu. Za patrně nejvýznamnější z těchto platforem považuji Centrum pro studium politického islámu ČR, které zásadním způsobem přispívá k pravdivému pohledu na islám mezi našimi občany.
Asi není nijak překvapivé, že závěry, k nimž CSPI dospělo, jsou pro islám zdrcující. Toto „náboženství“ je ve skutečnosti politicko-ideologickou doktrínou, ze své podstaty neslučitelnou s demokracií a lidskými právy. Mezi islámem a islamismem neexistuje kvalitativní rozdíl, jsou to dvě strany téže mince, lišící se jen v názoru na způsob boje s „nevěřícími“. Násilí je imanentní součástí islámu.
Toto jsou základní premisy, k nimž vědecké zkoumání koránu, síry a hadísů vede, případné zájemce o hlubší studium této problematiky pak odkazuji na webové stránky centra https://www.cspii.org/cz.