Kouzelný román – dovedně vymyšlený, graciézně napsaný, láskyplně vytrysklý ze ženského srdce...
Je to překrásné čtení, jsem přesvědčen, že tato knížka potěší všechny milovníky kultivovaného a inteligentního psaní, každého, kdo dovede ocenit promyšleně vystavěný příběh, v němž vše plyne přirozeně, bez afektovaných či vyumělkovaně sentimentálních „vycpávek“, současně však neobyčejně sugestivně, barvitě a dokonale přesvědčivě. Susan Jane Gilmanová je fantastická vypravěčka, která do své Zmrzlinové královny vložila kromě formální literární zručnosti tolik procítěnosti, vřelosti, láskyplného soucitu s člověkem, bojujícím o holou existenci a dojímavých náhledů do dětské duše, že vytvořila dílo, které určitě nezapadne, ale bude literární stálicí. Domnívám se, že takovýto román mohla napsat pouze žena - sotva by se totiž našel muž, který by dokázal psát s podobným citovým zanícením a srdcem, přeplněným čistě „ženským“ pohledem na svět.
Malka Trejnovská, ruská židovská holčička, prchá spolu se svými rodiči a sestrami před pogromy, kterým museli čelit ve své vlasti. Tím začíná její příběh, její vyprávění o životní cestě, kterou prošla do dnešní doby, kdy se jako stará žena rozpomíná na svoji minulost. Z toho chudého, zmrzačeného děvčátka je nyní bohatá a slavná dáma, kterou život naučil tvrdosti, neústupnosti a nekompromisnímu prosazování svých (nejen obchodních) zájmů. Vzpomínky na dětství a mládí se prolínají s přítomností a je to jen stěží uvěřitelný kontrast - zatímco s ubohou, životem tvrdě se probíjející Malkou čtenář soutící a její osud jej dovádí skoro k pláči, k té druhé ženě (i když ve skutečnosti té samé) cítí spíše averzi. Z Malky je dnes totiž paní Lillian Dunkleová, jak již zmíněno zámožná a veřejně uznávaná osoba, bohužel však nejen to. Tato úspěšná podnikatelka, známá jako Zmrzlinová královna, je panovačná, namyšlená a vypočítavá ženština, strachující se o svoje bohatství a podezírající své nejbližší, že ji o něj chtějí připravit.
Chtěl bych se zastavit u dvou věcí, které na knize (mimo jiné) obdivuji. Tou první je autentičnost vyprávění – ačkoli jde o smyšlený příběh, vyznačuje se tento ich-formou psaný román takovou přesvědčivostí, že jsem se musel během čtení několikrát ujistit, že opravdu nejde o paměti reálně existující osoby.
Tím druhým aspektem hodným obdivu je schopnost autorky vykreslovat před čtenářem popisované skutečnoti tak živě a barvitě, že ten si připadá jako přímý účastník děje. Ať už jde o stísněné podpalubí lodi, zmítané vlnami na dlouhé cestě do Nového světa, špinavé a zapáchající ulice New Yorku, tmavé a zatuchlé byty v oprýskaných domech s venkovními schodišti, popis výroby zmrzliny a vůni jejích nejrůznějších druhů – to vše vnímá čtenář takřka všemi smysly.
Jestliže jsem se zmínil o vzácné schopnosti Susan Jane Gilmanové psát žensky lehce a citlivě, pak je třeba dodat, že jí nechybí ani smysl pro humor, kterým svou knihu jemně, jako by nenápadně koření. Je to ovšem humor vytříbený, distinguovaný a odměřovaný na lékárnických vahách, zkrátka takový, který dává výslednému literárnímu produktu tu správnou „chuť“!
Zmrzlinová královna je knihou, která nejen pobaví a potěší, ale přemýšlivého čtenáře určitě přivede i k hlubšímu zamyšlení se nad mnoha otázkami, kolem nichž rotuje život každého člověka a ke kterým tudíž musíme zaujmout nějaké stanovisko. Myslím, že Susan Jane Gilmanová nám ve svém románu naznačuje, o co především by v životě mělo jít...
Malka Trejnovská, ruská židovská holčička, prchá spolu se svými rodiči a sestrami před pogromy, kterým museli čelit ve své vlasti. Tím začíná její příběh, její vyprávění o životní cestě, kterou prošla do dnešní doby, kdy se jako stará žena rozpomíná na svoji minulost. Z toho chudého, zmrzačeného děvčátka je nyní bohatá a slavná dáma, kterou život naučil tvrdosti, neústupnosti a nekompromisnímu prosazování svých (nejen obchodních) zájmů. Vzpomínky na dětství a mládí se prolínají s přítomností a je to jen stěží uvěřitelný kontrast - zatímco s ubohou, životem tvrdě se probíjející Malkou čtenář soutící a její osud jej dovádí skoro k pláči, k té druhé ženě (i když ve skutečnosti té samé) cítí spíše averzi. Z Malky je dnes totiž paní Lillian Dunkleová, jak již zmíněno zámožná a veřejně uznávaná osoba, bohužel však nejen to. Tato úspěšná podnikatelka, známá jako Zmrzlinová královna, je panovačná, namyšlená a vypočítavá ženština, strachující se o svoje bohatství a podezírající své nejbližší, že ji o něj chtějí připravit.
Chtěl bych se zastavit u dvou věcí, které na knize (mimo jiné) obdivuji. Tou první je autentičnost vyprávění – ačkoli jde o smyšlený příběh, vyznačuje se tento ich-formou psaný román takovou přesvědčivostí, že jsem se musel během čtení několikrát ujistit, že opravdu nejde o paměti reálně existující osoby.
Tím druhým aspektem hodným obdivu je schopnost autorky vykreslovat před čtenářem popisované skutečnoti tak živě a barvitě, že ten si připadá jako přímý účastník děje. Ať už jde o stísněné podpalubí lodi, zmítané vlnami na dlouhé cestě do Nového světa, špinavé a zapáchající ulice New Yorku, tmavé a zatuchlé byty v oprýskaných domech s venkovními schodišti, popis výroby zmrzliny a vůni jejích nejrůznějších druhů – to vše vnímá čtenář takřka všemi smysly.
Jestliže jsem se zmínil o vzácné schopnosti Susan Jane Gilmanové psát žensky lehce a citlivě, pak je třeba dodat, že jí nechybí ani smysl pro humor, kterým svou knihu jemně, jako by nenápadně koření. Je to ovšem humor vytříbený, distinguovaný a odměřovaný na lékárnických vahách, zkrátka takový, který dává výslednému literárnímu produktu tu správnou „chuť“!
Zmrzlinová královna je knihou, která nejen pobaví a potěší, ale přemýšlivého čtenáře určitě přivede i k hlubšímu zamyšlení se nad mnoha otázkami, kolem nichž rotuje život každého člověka a ke kterým tudíž musíme zaujmout nějaké stanovisko. Myslím, že Susan Jane Gilmanová nám ve svém románu naznačuje, o co především by v životě mělo jít...
Žádné komentáře:
Okomentovat