Šmejdi s tituly...
Finanční poradenství… Už samotné toto sousloví ve mně vždycky vyvolávalo jakýsi nepříjemný pocit čehosi nepatřičného, podezřelého a krajně nedůvěryhodného. Připadá mi totiž už z principu absurdní nabízet „finanční rady“ a stejně tak tyto rady poptávat. Opravdu jsou dnes lidé už tak hloupí, že potřebují poradce úplně na všechno? A dokonce – na peníze? Samozřejmě – proti gustu žádný dišputát a pokud má někdo potřebu radit se s cizím, neznámým člověkem o tom, jak naložit se svými financemi, těžko mu v tom může někdo zabránit, zvláště za situace, kdy se s finančními poradci očividně roztrhl pytel a reklama na ty „zaručeně poctivé odborníky v oboru finančního poradenství“ číhá na člověka takřka na každém kroku.
Vzpomínám si, že když se mi narodila dcera, zaklepal u nás na okno… finanční poradce! Dcera ještě ani neměla rodný list – pán však už věděl, že se narodila i to, kde bydlí její tatínek. Samozřejmě – výhodné pojištění! Mají ho všichni a je proto i pro nás jistě velmi důležití mít dítě pojištěné proti… Odešel s nepořízenou.
No – těch nabídek na nejrůznější supervýhodná pojištění jsem za poslední léta dostal bezpočet. Žádnou z nich jsem nevyužil a jsem tomu rád tím spíše, že jsem díky své vrozené nedůvěřivosti nedopadl jako pan František Pokorný, který ve své knize s názvem Praktiky finančních poradců aneb Taky pěkní šmejdi (vydalo nakladatelství elektronických knih JINÉ KNIHY.cz) popisuje své zkušenosti právě s finančními poradci (v jeho konkrétním případě poradkyní).
Není to zábavné čtení, resp. pro toho, kdo se řídí zdravým selským rozumem a finančním radílkům se na sto honů vyhýbá, se takovým jevit může, ovšem i oni soucítí s autorem a sledují se stále větší nevolí a rozhořčením, jak se na stránkách knihy postupně odhaluje zákulisí celého finančněporadenského systému, v němž je „obyčejný“ člověk pouze předmětem spekulativního zájmu.
„Mají logo v barvě přátelských citů a sympatií, říkají o sobě, že dělají finanční poradenství odlišně než ostatní, a dušují se, že chtějí napravit pověst finančních poradců v Čechách. A přesto jsou jejich praktiky často ještě bezskrupulóznější než taktika těch, jejichž zvěrstva napáchaná na nic netušících zbídačených klientech ve jménu vlastního úspěchu kritizují.“ Těmito slovy František Pokorný svou knihu začíná a postupně nás seznamuje se svým příběhem, v němž nás čtivým a i pro laika srozumitelným jazykem zasvěcuje do soukolí systému, „díky“ němuž je chudší o peníze a bohatší o jednu cennou životní zkušenost…
Kniha je rozdělena do 25 kratších kapitol, z nichž každá je vlastně jakýmsi sklíčkem v mozaice autorova příběhu. Zmínil bych alespoň názvy čtyř z nich, neboť dle autora vystihují zřejmě nejlépe celou obludnou mašinérii „získávání klientů“. Jde o citáty, které měl možnost mnohokrát slyšet z úst „své“ poradkyně:
„Chci tuhle práci dělat dlouho, tak přece nebudu uzavírat pro klienty nevýhodné smlouvy.“
„Finanční poradenství je bezplatné.“
„Finanční poradci jsou nezávislí.“
„Finanční poradci odpovídají za to, co pro klienta uzavřou.“
Fakt, že uvedené věty jsou na hony vzdálené realitě, je autorem tohoto elektronického bestselleru dokládán natolik přesvědčivými důkazy, že by se nad nimi měli zamyslet všichni potenciální zájemci o finančně-poradenské služby. Výborná a v dnešní době mimořádně potřebná kniha!
Žádné komentáře:
Okomentovat