UKRADLI VÁM AUTO?!

Umím si představit, jak musí člověku v první chvíli být. Hrozná situace! Nejraději by se vzteky, ale třeba i lítostí, bezmocí, žalem a rozhořčením rozbrečel. Ovšem pláč není žádná jednoduchá procedura, správně plakat je velké umění! Takže - krátký návod k použití:
Když zjistíme, že auto je v tahu, rozpláčeme se.
Pak zavoláme policii a při sepisování protokolu o krádeži si popláčeme.
Asi po dvou hodinách, když nás první pláč přešel, si pro jistotu ještě několikrát krátce zapláčeme.
První noc po krádeži propláčeme.
Druhý den jdeme na návštěvu ke známým, kde se vypláčeme.
Následující týden auto dvakrát denně opláčeme.
Když se už dost napláčeme, nepláčeme.
Jinak hrozí nebezpečí, že se upláčeme.
A za to nám ta stará rachotina přece nestojí!