KLÁRA SAMKOVÁ: PROČ ISLÁM NESMÍ DO ČESKA

Kniha o islámu, jaký je...

Ideologie multikulturalismu a politické korektnosti, po léta prosazovaná eurounijním establishmentem proti vůli většiny obyvatel kontinentu, nemohla nemít zničující účinky na kvalitu naší demokracie. Nejvíce je v tomto ohledu zřejmě postižena svoboda slova, která je dnes sešněrována tolika nejrůznějšími omezeními, že si už nikdo nemůže být jistý, zda se tím či oním názorem nebo výrokem nedopouští trestného činu. Bohužel (a to je na celé věci asi vůbec nejhorší) ani migrační vlna, ohrožující samotné základy Evropy jako enklávy svobody a demokracie, nepřinesla změnu ve smýšlení politických elit. Ač se to zdá neuvěřitelné, došlo k pravému opaku – tzv. uprchlíci se stali prakticky nekritizovatelnými a jakákoli negativní (byť plně oprávněná) vyjádření na jejich adresu jsou považována za podněcování k nenávisti, hanobení náboženského přesvědčení apod. Skutečnost, že většina těchto lidí jsou muslimové, zkrátka posloužila tzv. sluníčkářům jako záminka pro dehonestaci všech, kdo je nevítají s otevřenou náručí a upozorňují na nebezpečí, které k nám s těmito „běženci“ přichází.
Jestliže v naší zemi stále ještě nejsou lidé pro své názory na islám posíláni do vězení (i když k tomu před časem jistý ministr vyzýval), je to pouze proto, že by to v praxi znamenalo pozavírat takřka celý národ. V této souvislosti je potěšitelné, že je u nás mezi veřejně známými osobnostmi řada nekonformních jedinců, kteří se za své antiislámské postoje nestydí, resp. nebojí se je otevřeně prezentovat. Právě díky nim mají občané České republiky nezkreslené informace o tom, čím toto „mírumilovné náboženství“ ve skutečnosti je.
Je možné, že ve své knize Proč islám nesmí do Česka nepřichází Klára Samková s ničím, co by již nebylo známo. To však v žádném případě nesnižuje její aktuálnost, ba naopak – dosud tu nebyla publikace, v níž by bylo shrnuto vše podstatné o islámu pro „běžné uživatele“, tedy pro ty, kdo nemají čas a většinou ani chuť studovat korán, hadísy a jiné texty a přitom chtějí „být v obraze“. Kniha, pojatá jako dialog autorky se scénáristou a dramaturgem Svatoplukem Šteflem, je pro takový účel jako stvořená.
Výchozí tezí Kláry Samkové je očividná, mainstreamem důsledně zamlčovaná skutečnost, že islám ve své prapůvodní podstatě není náboženstvím (odkazy na ně mu mají pouze dodávat zdání „vyššího poslání“), ale společensko-politickou ideologií, zaměřenou na totální ovládnutí všech sfér života každého jedince, odstranění sebemenších náznaků kritického myšlení v muslimské komunitě a její permanentní indoktrinaci, to vše za účelem konečného vítězství nad „nevěřícími“ a dosažení muslimské světovlády. Těchto cílů se islám nikdy nevzdal, jsou zakódovány v jeho povaze a do tohoto schématu postupného záboru nových území zapadá i současná migrace muslimů do Evropy.
Z právě řečeného je pochopitelně jasné, že všechny snahy o tzv. integraci muslimů do demokratické společnosti jsou naprostou utopií – např. už proto, že tito lidé o žádnou integraci nestojí a v evropských zemích naopak vytvářejí ghetta s vlastní samosprávou a zákony. Muslimské právo šaría je navíc neslučitelné s evropským právním řádem, a pokud se mnozí exponenti multikulturalismu snaží tvrdit opak, resp. přes všechny negativní zkušenosti s migranty omílají fráze o společném soužití kultur, pak je třeba se ptát, co tímto lhaním sledují. Určitě ne zájmy občanů Evropy, ale něco zcela jiného...
Za zcela zásadní považuji v knize Proč islám nesmí do Česka připomenutí toho, že prvními a největšími oběťmi islámu jsou de facto samotní muslimové, kteří od narození vyrůstají v prostředí, deformujícím jejich duši a mysl a přeměňujících je v nemyslící loutky. Dovolím si k tomu uvést dva citáty:

"Víc jak pět století vládnou v Turecku pravidla a teorie starého arabského šejka a nesmyslná nařízení, z generace na generaci vždy v ještě horší podobě předávaná a určující do nejmenších podrobností občanský a právní zákoník. Mají formu ústavy, sebemenší činy a gesta jsou v životě každého občana pevně stanoveny - co má jíst, kdy má bdít a kdy spát, jak se má oblékat, co se má učit ve škole, jaké má mít zvyky a obyčeje, jaké mají být i jeho nejintimnější myšlenky. Islám, tato absurdní nauka amorálního beduína je jed, který ničí naše životy. Není ničím jiným než mrtvou věcí, která zneucťuje člověka."
(Mustafa Kemal Pascha Atatürk, zakladatel a dlouholetý prezident Turecka)

"Civilizaci a právní stát je nemožné vytvořit u národů, které se řídí ustanoveními koránu. ... Je nutné stále opakovat, že některé národy nelze civilizovat, protože jejich vlastní zákonodárství civilizaci zakazuje. O koránu se diskutuje tak, že se zmiňují nepodstatné maličkosti, hlavní dogmata jsou ale nezpochybnitelná - sebemenší odchylka je kacířstvím, odpadnutím od islámu, které se trestá smrtí, takže se každý bojí přemýšlet o tom, co je napsáno v knize, seslané z nebe. Zničující vliv islámu na lidskou mysl, fanatismus, domýšlivost, s níž je islám považován za jedinou pravou víru, vylučují ovšem jakékoliv zlepšení tohoto stavu."
(Gerhard Rohlfs, 1831-1896, německý spisovatel, cestovatel a badatel, jeden z nejuznávanějších znalců islámu v 19. století)

Klára Samková je ženou bystrého úsudku a skvělé logiky a ve své knize to na každé stránce dokazuje. Když k tomu připočteme nebojácnost, s níž ze svých premis vyvozuje závěry, pak se jistě nelze divit tomu, že mezi pravdoláskařskými fanatiky není dvakrát oblíbená. Neustálé pokusy o zastrašování, výhrůžky trestním stíháním a ostentativní ignorování ze strany mainstreamových médií, to vše po vydání její knihy ještě zesílilo. Klára Samková přitom nedělá nic jiného, než že uplatňuje své ústavou zaručené právo na svobodu slova, která by v demokratické společnosti snad měla být samozřejmostí. A to i v případě kritických výhrad vůči islámu...