sobota 13. srpna 2016

PETER DUFFY: BRATŘI BĚLŠTÍ

Obálka titulu Bratři Bělští

Neznámému příběhu o „lesních Židech“ se konečně dostává zasloužené publicity

Literatura faktu, zaobírající se událostmi druhé světové války, jakkoli obsáhlá a zdánlivě "hotová", má kupodivu dodnes řadu bílých míst. Jedním z témat, kterým dosud nebyla věnována dostatečná pozornost, je činnost partyzánského hnutí na území Sovětského svazu v době po napadení hitlerovským Německem. Přitom jde o fenomén, který hrál v kontextu postupu Wehrmachtu v počátečním stádiu východního tažení mimořádně důležitou roli - dokonce takovou, že k eliminaci partyzánské činnosti bylo německé velení nuceno vyčlenit celé divize, které pak logicky chyběly na frontě. Obrovské územní zisky, kterých Němci dosáhli, tak v žádném případě neznamenaly, že v těchto dobytých oblastech již boje ustaly, naopak - sabotážní činnost partyzánů a jejich bojové akce způsobovaly, že německý týl byl značně neklidný a nezabezpečený. Bohužel, literatura faktu je - co se partyzánské problematiky týká - značně skoupá.
Pokus vyplnit toto prázdné místo učinil americký novinář a spisovatel Peter Duffy a dlužno hned v úvodu podotknout, že to byl pokus jednoznačně zdařilý. Jeho kniha Bratři Bělští je totiž fascinujícím svědectvím o statečnosti, obětavosti a vojenském mistrovství lidí, kteří sice zůstávali ve stínu velkých válečných střetnutí, jejichž podíl na porážce německých vojsk však určitě není o nic menší než hrdinství obránců Moskvy či Stalingradu.
Autor se přitom k tématu své knihy dostal čirou náhodou. Jak sám uvádí, zcela náhodně narazil na internetu na termín "lesní Židé", který ho zaujal a o němž se chtěl dozvědět víc. Následovaly tři roky rozsáhlých výzkumů, hledání dosud žijících svědků, zaznamenávání jejich vzpomínek... Výsledkem je v roce 2003 vydaná kniha, s níž se dnes mohou seznámit i čeští čtenáři.
Západní Bělorusko se svými obrovskými lesy a bažinami bylo pro partyzánskou činnost jako stvořené. A právě zde začali Tuvja, Asael a Zus Bělští svoji "soukromou" válku s německými okupanty. Nešlo přitom v první řadě o diverzní činnost. Tito tři židovští bratři se spíše soustřeďovali na pomoc svým souvěrcům, které se snažili zachránit před jejich smutným osudem - vyvražďování Židů speciálními komandy bylo skutečností, s níž byli konfrontováni od samého počátku německého vpádu.
Peter Duffy popisuje tento jedinečný příběh strohým faktografickým jazykem, bez "kudrlinek" a sentimentu, zároveň však mimořádně sugestivně. Bratři Bělští se uchylují do "pušči" (běloruské označení pralesa) a postupně kolem sebe soustřeďují na 1200 Židů. Pro tak obrovský počet uprchlíků je třeba zajistit alespoň ty nejzákladnější podmínky k životu - a tak vzniká "lesní Jeruzalém", jakési městečko uprostřed bažin, močálů a nepřístupného lesa. Ani tady však nelze natrvalo najít klid a uniknout před pronásledovateli. Němci ví, jakého protivníka před sebou mají a speciální protipartyzánská komanda jsou bratrům Bělským na stopě. Je třeba neustále prchat, skrývat se a hledat bezpečí v těch nejnebezpečnějších částech pralesa, kde jediný chybný krok může znamenat smrt v bažinách...
Jak je patrno z citací na obálce, kniha se setkala s velkým ohlasem a čtenářským zájmem. "Úchvatný a neprávem opomíjený příběh odvahy, vůle a úspěšného vzdoru." Tak například hodnotí knihu Petera Duffyho San Francisco Chronicle a ani jiní recenzenti nešetří chválou. Za sebe mohu říct, že válečné činy těchto tří bratrů mě jednak silně oslovily a zároveň rozšířily mé povědomí o skrytých aspektech strašné války, jejíž hrdinové před nás předstupují mnohdy až dlouho po své smrti a to jen díky složitému historickému bádání osamocených nadšenců.

Žádné komentáře:

Okomentovat