Kniha, kterou ocení všichni rodiče – vynikající průvodce světem zdravé výživy
Přiznám se, že jsem dost alergický na všechny ty rádoby učené publikace o zdravém životním stylu, správné výživě, biopotravinách apod., s nimiž se dnes doslova roztrhl pytel a permanentně na nás útočí z knihkupeckých výloh. Mám za to, že naprostá většina těchto knih nebyla napsána proto, aby čtenáři sdělila něco zásadního z oblasti optimální životosprávy, ale z důvodů čistě komerčních – dnešní kult „věčného mládí“ a „dokonalého těla“ jde ruku v ruce s literárním průmyslem, který se na tomto módním společenském fenoménu úspěšně přiživuje. Z obálky takovéto knihy na nás většinou hledí zářivě rozesmátá tvář atraktivní, na první pohled šťastné a zdravím kypící ženy, takto autorky onoho „unikátního“, „výjimečného“ a „naprosto jedinečného titulu“, který prostě musíte mít, protože jinak beznadějně ustrnete v předpotopních názorech na to či ono a nové pokrokové trendy pro vás navždy zůstanou velkou neznámou. A to vy přece nechcete, vždyť jste moderní žena (muž) a toužíte jít s dobou, ne? Názvy těch knih pak nejsou ničím jiným než vtíravou podprahovou reklamou – „Uvolněte Vaši vnitřní energii!“, „Žijte alternativně!“, „Tajemství mé dokonalé postavy“, „Jak jsem se stala sama sebou“ apod.
Říká se, že s vaničkou se nemá vylévat dítě a tak po tomto satiricko-ironickém úvodu a parodii na literaturu zdravovýživné posedlosti hned dodám, že i zde výjimky potvrzují pravidlo a občas se tak i v této oblasti lze setkat s dílem, které nám skutečně může poskytnout velmi důležité informace o racionální výživě, rozšířit naše povědomí o vlivu té které potraviny na lidský organismus, seznámit nás s nebezpečími, číhajícími v regálech supermarketů, zkrátka přispět k tomu, abychom přestali být nemyslícími konzumenty a snadnou kořistí reklamních sloganů, ale abychom se o tom, co jíme, rozhodovali se znalostí věci. Domnívám se, že Léčba zemí (s podtitulem Průvodce výchovou zdravých dětí v nezdravém světě) je knihou, která toto všechno – a mnoho dalšího – přístupnou a přes všechnu odbornou terminologii i čtivou formou zprostředkovává.
Její autorka Dr. Maya Shetreatová-Kleinová mě o svých poctivých úmyslech, s nimiž přistupovala k jejímu sepsání, přesvědčila hned několikrát. Za prvé je dětskou neuroložkou a evidentně ji nenechává klidnou ani lhostejnou, jak negativně se na zdraví jejích malých pacientů projevuje nevhodná strava. Jako matka tří dětí si navíc „na vlastní kůži“, tedy během jejich nemocí, prožila úzkost a bezmoc a kladla si otázku, co vlastně ona i jiné matky dělají špatně, že děti trápí nejrůznější alergie, ekzémy, zažívací potíže apod. Podle informací na konci knihy je tato dáma navíc světově proslulou odbornicí na problematiku autismu, který podle ní do značné míry souvisí právě s nezdravou výživou. Asi největší, byť ryze subjektivní dojem však na mě udělalo to, jak je kniha napsána – z každá stránky je cítit autorčina touha předat své zkušenosti, podat pomocnou ruku a nezištně se podělit o vše, co se za svou dlouholetou lékařskou i rodičovskou praxi naučila. Ta kniha je prostě psána srdcem.
To, že strava, resp. její kvalita, je pro správný vývoj především dětského organismu mimořádně důležitá, je pochopitelně dobře známo. Americká autorka jde však v tomto konstatování mnohem dál – podle ní by se sousloví „mimořádně důležitá“ mělo nahradit termínem absolutně nezbytná. Co ale mají rodiče dělat, aby jejich děti jedly zdravě? Podle Dr.Shetreatové-Kleinové by otázka měla znít opačně – jak nejíst nezdravě?
Dnešní velkovýroba potravin se nemůže neodrazit na jejich kvalitě. Může slepice, živořící v „nelidských“ podmínkách velkochovu, snášet zdravá vejce? Jaké mléko se asi nadojí od krávy, která nikdy neviděla slunce a namísto trávy na louce se živí krmnými směsmi? Vrcholem všeho jsou pak tzv. geneticky modifikované potraviny, které nejsou ničím jiným než nebezpečnými jedy.
Za významný považuji fakt, že autorka Léčby zemí je především realistka, takže si uvědomuje, že – jakkoli by to bylo ideální – lidé ve své většině nežijí na nějaké odlehlé samotě, kde si na polích a zahradách sami pěstují vše, co potřebují k životu. To však v žádném případě neznamená, že bychom byli odsouzeni k nezdravé stravě. Kniha velice ze široka rozebírá mnohá negativa tzv. základních potravin, o nichž panuje všeobecné přesvědčení, že jsou jednoznačně zdravé. Nelze pochopitelně na malé ploše recenze a navíc u knihy, která má přes tři sta stran, rozebírat všechno. Jako malou ukázku ocituji alespoň část kapitoly, věnované mléčným výrobkům:
Mnozí rodiče malých autistů popisují širokou škálu symptomů, které se zhoršují po požití mléka a naopak výrazně ustupují po jeho vysazení. Jedna studie zjistila vysoký výskyt imunologických markerů u dětí s poruchami autistického spektra. Jiná studie toto zjištění potvrdila a navíc se při ní zjistilo, že tyto „mléčné“ protilátky matou imunitní systém a vyvolávají antiimunitní reakce např. po streptokokové infekci. Některé studie zkoumaly pouze vliv vyřazení mléčných výrobků z jídelníčku, jiné studie zaznamenaly významný ústup autistických symptomů po odstranění mléčných výrobků anebo mléčných výrobků a lepku. Nelze sice tvrdit, že existuje nějaká „protiautistická dieta“, ale pravda je, že v mnohých rodinách zaznamenali po vysazení problematických potravin zlepšení.
Které děti by tedy měly přestat jíst mléčné výrobky? Sledujte příznaky. U každého dítěte se problémy projevují jinak. Měla jsem v ordinaci děti, které pily denně tři sklenice mléka „kvůli vápníku“ – jak jim doporučoval dětský lékař – a trpěly přitom ekzémem, zácpou, astmatem, častými infekcemi nebo měly potíže se soustředěním. Dítě, které trpí alergií nebo intolerancí vůči mléčným výrobkům, může mít tmavé kruhy pod očima nebo rudé tváře a uši. Může být malátné, unavené nebo naopak výbušné či hyperaktivní, zvláště po požití mléka.
Když si rodiče všimnou, že dítěti mléko patrně nedělá dobře, u lékaře často narazí na nepochopení a bagatelizaci. „Toho si nevšímejte,“ řekne jim odborník. „Musí pít mléko, aby mělo dost vápníku.“ A tyto děti pak dostávají kortikoidy na ekzémy, antihistaminika na alergie, laxativa na chronickou zácpu nebo psychofarmaka na roztěkanost a nesoustředěnost. A tyto léky narušují jejich střevní mikroflóru, jež je kriticky důležitá pro jejich zdraví.
Někdy je obtížné určit, zda je příčinoiu obtíží právě mléko. Mnohé děti, kterým mléčné výrobky nedělají dobře, po nich „paradoxně“ baží a konzumují je v takových množstvích, že zde není žádné před a po, pouze při. Mléčné výrobky sice nemusejí být problematické jako takové, ale ty mléčné výrobky, jež jsou standardně k dostání v supermarketech, mohou u citlivých dětí vyvolat obtíže. A proto může být úplné vyřazení mléčných výrobků z jídelníčku – na zkoušku na jeden měsíc – tak užitečné. Pro ty, kteří mají s mléčnými výrobky problém, může jejich vysazení znamenat úlevu nebo i vyřešení některých dlouhodobých zdravotních obtíží.
Zkuste svého lékaře požádat o vyšetření krve nebo kožní testy, které mohou potvrdit citlivost na mléko. A zkuste mléko vysadit i při nejednoznačném (ne zcela průkazném) výsledku. A nespoléhejte plně na tyto testy. Žádné z dostupných vyšetření není stoprocentně spolehlivé. Nejlepším způsobem, jak určit, zda je dítě citlivé na mléko, je eliminační test. Na měsíc mléčné výrobky zcela vysaďte a pak je zase zaveďte a pozorujte, zda se nevrátí nebo nezhorší obtíže. Vysvětlím vám krok za krokem, jak zavést eliminační dietu, a doporučím alternativy mléčných výrobků.
Kniha Léčba zemí (Průvodce výchovou zdravých dětí v nezdravém světě) přináší rodičům obrovské množství informací, vztahujících se k optimálnímu tělesnému i duševnímu rozvoji jejich ratolestí. Názory renomované autorky, dělící se v ní o výsledky svých dlouholetých výzkumů, si určitě zasluhují velkou pozornost a lze tudíž jen uvítat, že se s nimi mají nyní možnost seznámit i čeští čtenáři.
Říká se, že s vaničkou se nemá vylévat dítě a tak po tomto satiricko-ironickém úvodu a parodii na literaturu zdravovýživné posedlosti hned dodám, že i zde výjimky potvrzují pravidlo a občas se tak i v této oblasti lze setkat s dílem, které nám skutečně může poskytnout velmi důležité informace o racionální výživě, rozšířit naše povědomí o vlivu té které potraviny na lidský organismus, seznámit nás s nebezpečími, číhajícími v regálech supermarketů, zkrátka přispět k tomu, abychom přestali být nemyslícími konzumenty a snadnou kořistí reklamních sloganů, ale abychom se o tom, co jíme, rozhodovali se znalostí věci. Domnívám se, že Léčba zemí (s podtitulem Průvodce výchovou zdravých dětí v nezdravém světě) je knihou, která toto všechno – a mnoho dalšího – přístupnou a přes všechnu odbornou terminologii i čtivou formou zprostředkovává.
Její autorka Dr. Maya Shetreatová-Kleinová mě o svých poctivých úmyslech, s nimiž přistupovala k jejímu sepsání, přesvědčila hned několikrát. Za prvé je dětskou neuroložkou a evidentně ji nenechává klidnou ani lhostejnou, jak negativně se na zdraví jejích malých pacientů projevuje nevhodná strava. Jako matka tří dětí si navíc „na vlastní kůži“, tedy během jejich nemocí, prožila úzkost a bezmoc a kladla si otázku, co vlastně ona i jiné matky dělají špatně, že děti trápí nejrůznější alergie, ekzémy, zažívací potíže apod. Podle informací na konci knihy je tato dáma navíc světově proslulou odbornicí na problematiku autismu, který podle ní do značné míry souvisí právě s nezdravou výživou. Asi největší, byť ryze subjektivní dojem však na mě udělalo to, jak je kniha napsána – z každá stránky je cítit autorčina touha předat své zkušenosti, podat pomocnou ruku a nezištně se podělit o vše, co se za svou dlouholetou lékařskou i rodičovskou praxi naučila. Ta kniha je prostě psána srdcem.
To, že strava, resp. její kvalita, je pro správný vývoj především dětského organismu mimořádně důležitá, je pochopitelně dobře známo. Americká autorka jde však v tomto konstatování mnohem dál – podle ní by se sousloví „mimořádně důležitá“ mělo nahradit termínem absolutně nezbytná. Co ale mají rodiče dělat, aby jejich děti jedly zdravě? Podle Dr.Shetreatové-Kleinové by otázka měla znít opačně – jak nejíst nezdravě?
Dnešní velkovýroba potravin se nemůže neodrazit na jejich kvalitě. Může slepice, živořící v „nelidských“ podmínkách velkochovu, snášet zdravá vejce? Jaké mléko se asi nadojí od krávy, která nikdy neviděla slunce a namísto trávy na louce se živí krmnými směsmi? Vrcholem všeho jsou pak tzv. geneticky modifikované potraviny, které nejsou ničím jiným než nebezpečnými jedy.
Za významný považuji fakt, že autorka Léčby zemí je především realistka, takže si uvědomuje, že – jakkoli by to bylo ideální – lidé ve své většině nežijí na nějaké odlehlé samotě, kde si na polích a zahradách sami pěstují vše, co potřebují k životu. To však v žádném případě neznamená, že bychom byli odsouzeni k nezdravé stravě. Kniha velice ze široka rozebírá mnohá negativa tzv. základních potravin, o nichž panuje všeobecné přesvědčení, že jsou jednoznačně zdravé. Nelze pochopitelně na malé ploše recenze a navíc u knihy, která má přes tři sta stran, rozebírat všechno. Jako malou ukázku ocituji alespoň část kapitoly, věnované mléčným výrobkům:
Mnozí rodiče malých autistů popisují širokou škálu symptomů, které se zhoršují po požití mléka a naopak výrazně ustupují po jeho vysazení. Jedna studie zjistila vysoký výskyt imunologických markerů u dětí s poruchami autistického spektra. Jiná studie toto zjištění potvrdila a navíc se při ní zjistilo, že tyto „mléčné“ protilátky matou imunitní systém a vyvolávají antiimunitní reakce např. po streptokokové infekci. Některé studie zkoumaly pouze vliv vyřazení mléčných výrobků z jídelníčku, jiné studie zaznamenaly významný ústup autistických symptomů po odstranění mléčných výrobků anebo mléčných výrobků a lepku. Nelze sice tvrdit, že existuje nějaká „protiautistická dieta“, ale pravda je, že v mnohých rodinách zaznamenali po vysazení problematických potravin zlepšení.
Které děti by tedy měly přestat jíst mléčné výrobky? Sledujte příznaky. U každého dítěte se problémy projevují jinak. Měla jsem v ordinaci děti, které pily denně tři sklenice mléka „kvůli vápníku“ – jak jim doporučoval dětský lékař – a trpěly přitom ekzémem, zácpou, astmatem, častými infekcemi nebo měly potíže se soustředěním. Dítě, které trpí alergií nebo intolerancí vůči mléčným výrobkům, může mít tmavé kruhy pod očima nebo rudé tváře a uši. Může být malátné, unavené nebo naopak výbušné či hyperaktivní, zvláště po požití mléka.
Když si rodiče všimnou, že dítěti mléko patrně nedělá dobře, u lékaře často narazí na nepochopení a bagatelizaci. „Toho si nevšímejte,“ řekne jim odborník. „Musí pít mléko, aby mělo dost vápníku.“ A tyto děti pak dostávají kortikoidy na ekzémy, antihistaminika na alergie, laxativa na chronickou zácpu nebo psychofarmaka na roztěkanost a nesoustředěnost. A tyto léky narušují jejich střevní mikroflóru, jež je kriticky důležitá pro jejich zdraví.
Někdy je obtížné určit, zda je příčinoiu obtíží právě mléko. Mnohé děti, kterým mléčné výrobky nedělají dobře, po nich „paradoxně“ baží a konzumují je v takových množstvích, že zde není žádné před a po, pouze při. Mléčné výrobky sice nemusejí být problematické jako takové, ale ty mléčné výrobky, jež jsou standardně k dostání v supermarketech, mohou u citlivých dětí vyvolat obtíže. A proto může být úplné vyřazení mléčných výrobků z jídelníčku – na zkoušku na jeden měsíc – tak užitečné. Pro ty, kteří mají s mléčnými výrobky problém, může jejich vysazení znamenat úlevu nebo i vyřešení některých dlouhodobých zdravotních obtíží.
Zkuste svého lékaře požádat o vyšetření krve nebo kožní testy, které mohou potvrdit citlivost na mléko. A zkuste mléko vysadit i při nejednoznačném (ne zcela průkazném) výsledku. A nespoléhejte plně na tyto testy. Žádné z dostupných vyšetření není stoprocentně spolehlivé. Nejlepším způsobem, jak určit, zda je dítě citlivé na mléko, je eliminační test. Na měsíc mléčné výrobky zcela vysaďte a pak je zase zaveďte a pozorujte, zda se nevrátí nebo nezhorší obtíže. Vysvětlím vám krok za krokem, jak zavést eliminační dietu, a doporučím alternativy mléčných výrobků.
Kniha Léčba zemí (Průvodce výchovou zdravých dětí v nezdravém světě) přináší rodičům obrovské množství informací, vztahujících se k optimálnímu tělesnému i duševnímu rozvoji jejich ratolestí. Názory renomované autorky, dělící se v ní o výsledky svých dlouholetých výzkumů, si určitě zasluhují velkou pozornost a lze tudíž jen uvítat, že se s nimi mají nyní možnost seznámit i čeští čtenáři.
Žádné komentáře:
Okomentovat