Nestává se často, aby autorem detektivních příběhů byl takříkajíc „člověk z branže“, tedy policista, vyšetřovatel a vůbec kdokoli, jehož povoláním je či bylo stíhání zločinců. Jednou z několika málo výjimek je norský spisovatel Jorn Lier Horst. To, že po dvě desetiletí pracoval jako policejní vyšetřovatel a tudíž bezpochyby získal obrovské množství praktických zkušeností, je u detektivního žánru pochopitelně velkou výhodou, v žádném případě to ale neznamená, že takovýto člověk bude apriori i dobrým spisovatelem. U J. L. Horsta však došlo ke vzácné symbióze kriminalistické odbornosti a literárního talentu, o čemž se může přesvědčit každý, kdo je s jeho tvorbou obeznámen přečtením byť jen jedné knihy. Paradoxní podle mého názoru je, že tento autor tzv. „nordkrimi“ stále zůstává ve stínu svých slavnějších a čtenáři preferovanějších kolegů, neboť mnohé z nich evidentně převyšuje – potvrzuje to ostatně i román Honicí psi, který před časem vydalo nakladatelství Kniha Zlín ve skvělém překladu Kateřiny Krištůfkové.
Recenze zde:
Žádné komentáře:
Okomentovat