Kniha pro chytré hlavy inteligentních čtenářů!
Jméno Johna Davida Barrowa, významného anglického fyzika, matematika, kosmologa a současně i popularizátora těchto „svých“ vědních oborů formou článků a knih je našim čtenářům dobře známé. Z úctyhodného počtu takřka dvou desítek titulů byla totiž řada z nich přeložena do češtiny, přičemž se vždycky jednalo o literární událost par excellence (vzpomeňme např. na velký čtenářský ohlas jeho knihy Teorie všeho, resp. jejího rozšířeného vydání s názvem Nové teorie všeho). Jestliže se díky nakladatelství Dokořán můžeme nyní seznámit s další knihou tohoto anglického autora, pak jde o literární počin, který lze jen uvítat.
Je všeobecně známo, že za mimořádným literárním úspěchem jeho děl stojí kromě obrovské vědecké erudice též neobyčejný dar Johna D. Barrowa „tlumočit“ složité a pro normální smrtelníky subtilní matematicko-fyzikální poznatky a teorie do srozumitelné podoby. Když k tomu připočteme „anglický“ smysl pro humor a zálibu v paradoxech, stává se zřejmým, že v Barrowovi máme co do činění s osobností, jakých ve vědeckých kruzích mnoho není.
Jeho zatím poslední do češtiny přeložená kniha s poměrně dlouhým názvem Sto důležitých věcí o sportu, které nevíte (a ani nevíte, že je nevíte) se poněkud vymyká našim dosavadním zkušenostem s tímto autorem. Jestliže se však do ní začteme, záhy zjistíme, že je to stále tentýž „starý dobrý Barrow“, navíc „obohacený“ o perfektní znalost problematiky nejrůznějších sportovních disciplín, kterými nás na stránkách knihy provází komentáři a postřehy, jež jsou „přísně vědecké“, současně však odlehčené humorem a skvělým literárním stylem. Je opravdu fascinující sledovat, jak široký je Barrowův „sportovní“ záběr, jak se přes fotbal, lehkou atletiku, tenis a další takříkajíc populární sporty dostává až k těm, které spíše živoří na okraji zájmu (vodní pólo, lukostřelba), přičemž u všech nachází nejrůznější paradoxy, „fígle“ či výjimky z pravidla.
Čtenář se mimo jiné dozví, proč muselo být po zimních olympijských hrách v roce 2002 změněno hodnocení krasobruslařů, ke svému překvapení zjistí, že ve skoku o tyči zůstává stále veliký prostor ke zlepšování výkonů, resp. že při ideálních podmínkách je lidské tělo schopno atakovat laťku ve výšce 7,5 metru a že dokonce v disciplíně, kde bychom již žádné výraznější zlepšení nečekali, totiž v běhu na 100 m, má světový rekordman Usain Bolt šanci dosahovat ještě lepších časů za předpokladu, že zlepší svoji pomalou reakci na startovní výstřel.
Oskar Pistorius, jihoafrický běžec s amputovanýma nohama se „díky“ svým protézám dokáže přibližovat špičkovým výkonům zdravých sportovců. Jak je něco takového možné a není beznohý běžec na protézách nakonec zvýhodněn vůči ostatním? Tato zdánlivě nesmyslná otázka je ve skutečnosti zcela na místě a John D. Barrow nám vysvětlí, proč tomu tak je. Dozvíme se i to, proč se na určitých stadionech dosahuje lepších výkonů, proč je při plaveckých disciplínách zakázáno plavání pod vodou a pochopitelně mnoho dalšího.
Knihu Johna Davida Barrowa Sto důležitých věcí o sportu, které nevíte (a ani nevíte, že je nevíte) lze doporučit nejen lidem, kteří se – ať už aktivně či jen pasivně – věnují nějakému sportu, ale především všem, kdo mají rádi matematicko-fyzikální paradoxy, překvapení a nečekaná řešení. Zkrátka – je to ideální kniha pro zvídavé čtenáře „všeho druhu“!
Je všeobecně známo, že za mimořádným literárním úspěchem jeho děl stojí kromě obrovské vědecké erudice též neobyčejný dar Johna D. Barrowa „tlumočit“ složité a pro normální smrtelníky subtilní matematicko-fyzikální poznatky a teorie do srozumitelné podoby. Když k tomu připočteme „anglický“ smysl pro humor a zálibu v paradoxech, stává se zřejmým, že v Barrowovi máme co do činění s osobností, jakých ve vědeckých kruzích mnoho není.
Jeho zatím poslední do češtiny přeložená kniha s poměrně dlouhým názvem Sto důležitých věcí o sportu, které nevíte (a ani nevíte, že je nevíte) se poněkud vymyká našim dosavadním zkušenostem s tímto autorem. Jestliže se však do ní začteme, záhy zjistíme, že je to stále tentýž „starý dobrý Barrow“, navíc „obohacený“ o perfektní znalost problematiky nejrůznějších sportovních disciplín, kterými nás na stránkách knihy provází komentáři a postřehy, jež jsou „přísně vědecké“, současně však odlehčené humorem a skvělým literárním stylem. Je opravdu fascinující sledovat, jak široký je Barrowův „sportovní“ záběr, jak se přes fotbal, lehkou atletiku, tenis a další takříkajíc populární sporty dostává až k těm, které spíše živoří na okraji zájmu (vodní pólo, lukostřelba), přičemž u všech nachází nejrůznější paradoxy, „fígle“ či výjimky z pravidla.
Čtenář se mimo jiné dozví, proč muselo být po zimních olympijských hrách v roce 2002 změněno hodnocení krasobruslařů, ke svému překvapení zjistí, že ve skoku o tyči zůstává stále veliký prostor ke zlepšování výkonů, resp. že při ideálních podmínkách je lidské tělo schopno atakovat laťku ve výšce 7,5 metru a že dokonce v disciplíně, kde bychom již žádné výraznější zlepšení nečekali, totiž v běhu na 100 m, má světový rekordman Usain Bolt šanci dosahovat ještě lepších časů za předpokladu, že zlepší svoji pomalou reakci na startovní výstřel.
Oskar Pistorius, jihoafrický běžec s amputovanýma nohama se „díky“ svým protézám dokáže přibližovat špičkovým výkonům zdravých sportovců. Jak je něco takového možné a není beznohý běžec na protézách nakonec zvýhodněn vůči ostatním? Tato zdánlivě nesmyslná otázka je ve skutečnosti zcela na místě a John D. Barrow nám vysvětlí, proč tomu tak je. Dozvíme se i to, proč se na určitých stadionech dosahuje lepších výkonů, proč je při plaveckých disciplínách zakázáno plavání pod vodou a pochopitelně mnoho dalšího.
Knihu Johna Davida Barrowa Sto důležitých věcí o sportu, které nevíte (a ani nevíte, že je nevíte) lze doporučit nejen lidem, kteří se – ať už aktivně či jen pasivně – věnují nějakému sportu, ale především všem, kdo mají rádi matematicko-fyzikální paradoxy, překvapení a nečekaná řešení. Zkrátka – je to ideální kniha pro zvídavé čtenáře „všeho druhu“!
Žádné komentáře:
Okomentovat