KOUPÍTE SI SVÉHO UPRCHLÍKA? JÁ HNED ČTYŘI!

Je to vlastně skvělá zpráva, ten návrh EU, že by se země, které nechtějí plnit kvóty, mohly „vykoupit“, a to tak, že za každého odmítnutého utečence by zaplatily. Nepřeji si nic jiného, než aby byl co nejrychleji schválen a uveden do praxe. Ptáte se proč?
Je to tak bijící do očí, jednoduché, triviální – a hlavně supervýhodné! Dokonce se divím, že jsem první, kdo na to přišel. A vás, moji milí čtenáři, moc a moc prosím, nechte si to, co teď napíšu, pro sebe. Nikomu o tom neříkejte, protože kdyby se to dozvěděli všichni, určitě by se to začalo provádět ve velkém, stal by se z toho lukrativní byznys, mého nápadu by se zmocnila neviditelná ruka trhu – a já a vy bychom nakonec ostrouhali. Takže, nikomu ani muk, a já vám to teď prozradím.
Jak už jsem zmínil, když nějaká země nebude chtít uprchlíka, zaplatí pokutu. A víte kolik? Skoro sedm melounů za jednoho! Už vám začíná svítat?
Takže uvažujme logicky. Jestliže platí A, zřejmě také bude platit B. Jinými slovy – jestliže za odmítnutí jednoho Iráčana z Bangladéše je trestní sazba těch sedm mega, za přijetí každého Syřana z Afghánistánu nad určené kvóty naopak ty melouny dostane – kdo asi? Pochopitelně ten, kdo si ho vezme! A proč by to musel být zrovna stát? Každý z nás má právo na svého uprchlíka a na spravedlivou odměnu za takovéto nádherné humanitární gesto a uvědomělou demonstraci evropských hodnot, no ne?
Vidím to asi tak, že si zažádám v Bruselu o nějakého běžence s tím, že si ho beru nad rámec stanovených kvót. S touto žádostí zašlu číslo svého účtu, na který mi následně přijde 250 000 eur, což je zhruba těch našich sedm miliónů. Je možné, že si řeknu ne o jednoho, ale o dva nebo tři. Ale asi čtyři, to pak dostanu 1 000 000 eur, tak ať je to pěkně zaokrouhlené.
Jistě si říkáte, že to je blbost, že se to za ty love nevyplatí, mít do smrti na krku čtyři arabské Afroameričany. Jasně – ale můj plán myslí i na tohle!
Zkrátka – budu jim číst Lidové noviny (překladatele do sanskrtu si zaplatím). Třeba zrovna dnes tam psali, že takový průměrný prchač si v Německu přijde na 2 000 eur měsíčně. No to by u mě neměli! Platil bych jim jen zdravotní a sociální pojištění a životní minimum, takže by při první příležitosti zdrhli za kopečky.
A kdyby po mně Makrela chtěla ty prachy zpátky, tak bych jí zdvořile řekl, že to je její problém a já že za nic nemůžu. Měl jsem dobrou vůli, chtěl jsem se humanitně a proevropsky angažovat, ale copak můžu za to, že vzali roha do rajchu? To jsem je měl jako mít zavřené v kleci? Aby mě pak ombudsmanka popotahovala po soudech, že jsem porušil šaríu a bránil jim v pohybu, ve svobodném výběru země, v níž chtějí žít, v praktikování víry? Všichni přece víme, jaké jsou u nás pálky za to, když někdo zhanobí kůži nebo burku!