V centru Brna se nachází jistá obrazová galerie, kam (pokud mi to čas dovolí) občas chodím, abych obdivoval tvorbu jedné malířky, která mi nějak „padla do oka“. Jmenuje se Viktorie Chaloupková a její obrazy se dle mého laického pohledu vyznačují něčím, co sice můžeme do jisté míry definovat, co si ale současně přes všechnu naši snahu o „zaškatulkování“ umělkyně do nějaké „přihrádky“ uchovává jakési nedefinovatelné tajemno, snový půvab, básnivost... Ano, můžeme samozřejmě říci, že jde o „malířský směr“ či „způsob zachycování skutečnosti“, kdy se v jedinečné symbióze snoubí realita s nadrealitou, můžeme tvorbu Chaloupkové „vysvětlovat“ i jinak – tím ale o ní neřekneme vlastně vůbec nic podstatného a charakteristického...
Ty obrazy se prostě musí vidět! „V lukách“ - úžasné ztvárnění dívčí tváře uprostřed květin, ta modř v očích... „Dívka a ptáček“... Jen kvůli těmto dvěma obrazům jsem galerii navštívil snad desetkrát. Pak – jak to už tak bývá – si je někdo koupil, můj smutek byl ale vzápětí vystřídán obdivováním „Karnevalu v Benátkách“, „Matky s dítětem“...
Pokaždé, když onu galerii na Josefské ulici navštívím, snažím se vždy projít ji celou, neboť vystavovaná díla jsou nádherná všechna. Nakonec ale vždycky skončím před obrazy Viktorie Chaloupkové, kterým se stále znovu obdivuji...
Ty obrazy se prostě musí vidět! „V lukách“ - úžasné ztvárnění dívčí tváře uprostřed květin, ta modř v očích... „Dívka a ptáček“... Jen kvůli těmto dvěma obrazům jsem galerii navštívil snad desetkrát. Pak – jak to už tak bývá – si je někdo koupil, můj smutek byl ale vzápětí vystřídán obdivováním „Karnevalu v Benátkách“, „Matky s dítětem“...
Pokaždé, když onu galerii na Josefské ulici navštívím, snažím se vždy projít ji celou, neboť vystavovaná díla jsou nádherná všechna. Nakonec ale vždycky skončím před obrazy Viktorie Chaloupkové, kterým se stále znovu obdivuji...
Žádné komentáře:
Okomentovat