Když se o někom řekne, že zabil dvě mouchy jednou ranou, je to myšleno jako pochvala či uznání za to, že udělal něco rychle, efektivně a efektně. Je to zkrátka přísloví, oceňující chytrost, přemýšlivost a šikovnost. Je vcelku pochopitelné, že opačné úsloví neexistuje – aby totiž dvě mouchy zabily samy sebe (a lhostejno, kolika ranami), to je zřejmý protimluv a blbost na kvadrát.
To, co je nemožné a nepředstavitelné v říši hmyzu, může kupodivu fungovat v politice. Například nějaká strana spáchá harakiri (třeba tím, že do svého čela zvolí naprostého blba nebo si do programu jako prioritu dá přijímání uprchlíků) a v očích voličů se znemožní natolik, že si už neškrtne. To byl osud všech těch partají typu ODA, Unie svobody, VV, Úsvit apod. Aby však takovouto rituální sebevraždu provedly dvě strany současně a ještě před televizními kamerami, to je i v našich přihlouplých politických poměrech naprosté novum. Mám samozřejmě na mysli společné usnesení KDU-ČSL a Starostů, že do voleb půjdou v koalici, čímž budou pro vstup do Sněmovny potřebovat zisk 10% hlasů.
Jistě, pro Gazdíka je to poslední zoufalý pokus (preference STAN se dlouhodobě pohybují kolem 2%) jak si zachránit poslaneckou lavici, ovšem způsob, jak mu na tento průhledný špek skočili lidovci, to je ukázka nikoli politické krátkozrakosti, ale přímo slepoty.
Pro naši zemi je to v každém případě dobře. Fakt, že z politické mapy zmizí (a doufejme, že nejen na následující čtyři roky) dvě uskupení bez jasného programu, resp. permanentně parazitující na momentálním rozložení sil a lísající se vždy k tomu, kdo jim nabídne víc, je určitě pozitivní zpráva. Stejně tak jako zjištění, že významný nárůst preferencí zaznamenává Strana přímé demokracie Tomia Okamury. Čerstvý vítr, ba přímo průvan do svých zatuchlých chodeb potřebuje totiž Strakovka jako sůl!
Žádné komentáře:
Okomentovat