Vždycky mne velmi zajímala osobnost Borise Pasternaka a postupem doby jsem přečetl celou řadu knih, které se vztahovaly k jeho životu a dílu, přičemž ta zatím poslední pochází z pera spisovatelovy pravnučky Anny Pasternakové a má název Lara.
Mnohé z toho, co jsem se v knize dočetl, pro mě bylo novinkou a značně rozšířilo mé obzory především ohledně okolností prvního vydání Doktora Živaga v Itálii a následných zběsilých útoků na Pasternaka poté, co mu byla roku 1958 udělena Nobelova cena za literaturu. Výpady sovětských úřadů sice mohly směřovat na samotného spisovatele jen nepřímo, ovšem o to více byli pronásledováni jeho blízcí, mezi nimi i Olga Ivinská, která mu byla předlohou pro románovou Laru. Jedině v tomto kontextu se dá pochopit Pasternakovo odmítnutí ceny a sebemrskačská vyjádření z posledního roku jeho života.
Anně Pasternakové se skvěle podařilo představit svého prastrýce jako literárního génia a statečného člověka, vzdorujícího takřka po celý život obludné státní mašinérii, jíž se odmítal podřídit a v jejímž stínu musel prožít i dlouhá léta vyčerpávající práce na svém největším díle. Jeho lidské slabosti a poklesky určitě zanikají ve světle toho dobrého, co za Pasternakem zůstalo a co nás dodnes naplňuje úctou a obdivem.
Mnohé z toho, co jsem se v knize dočetl, pro mě bylo novinkou a značně rozšířilo mé obzory především ohledně okolností prvního vydání Doktora Živaga v Itálii a následných zběsilých útoků na Pasternaka poté, co mu byla roku 1958 udělena Nobelova cena za literaturu. Výpady sovětských úřadů sice mohly směřovat na samotného spisovatele jen nepřímo, ovšem o to více byli pronásledováni jeho blízcí, mezi nimi i Olga Ivinská, která mu byla předlohou pro románovou Laru. Jedině v tomto kontextu se dá pochopit Pasternakovo odmítnutí ceny a sebemrskačská vyjádření z posledního roku jeho života.
Anně Pasternakové se skvěle podařilo představit svého prastrýce jako literárního génia a statečného člověka, vzdorujícího takřka po celý život obludné státní mašinérii, jíž se odmítal podřídit a v jejímž stínu musel prožít i dlouhá léta vyčerpávající práce na svém největším díle. Jeho lidské slabosti a poklesky určitě zanikají ve světle toho dobrého, co za Pasternakem zůstalo a co nás dodnes naplňuje úctou a obdivem.
Recenze zde:
Žádné komentáře:
Okomentovat