„Držitel českého cestovního pasu je pod ochranou České republiky. Všichni, jichž se to může týkat, se žádají, aby v případě potřeby poskytli držiteli tohoto pasu nezbytnou pomoc a ochranu podle mezinárodního práva.“
(Pozn.: Toto ustanovení se netýká českých dětí v Norském království)
(Pozn.: Toto ustanovení se netýká českých dětí v Norském království)
Vážení občané České republiky,
jak jistě všichni dobře víte, náš právní řád vám garantuje, že v případě, kdy se na území jiné země dostanete do jakýchkoli potíží, bude ze strany českého státu učiněno vše pro váš rychlý a bezpečný návrat do vlasti.
Když například odcestujete do Havany, kde budete bojovat za lidská práva kubánských disidentů tak vehementně, až vás Fidel zavře do lochu, čeští politici vyvinou diplomatický tlak a využijí všech dalších možností, abyste se nejenom brzy vrátili v pořádku domů, ale navíc se postarají i o vaši mediální prezentaci, takže s aureolou mučedníků můžete vytřískat hezkou sumičku vylíčením hrůz, které jste za ty dva týdny v Castrově žaláři museli vytrpět.
Jiní z vás rádi pašují drogy a v některých státech jihovýchodní Asie se kvůli tomu mohou dostat do kolize s tamními zákony. Žádné strachy! I na vás náš stát pamatuje a pokud by k něčemu takovému skutečně došlo a vy se ocitli v thajském vězení, využije veškerých možností, abyste byli co nejdříve propuštěni a zajistí vám letecké spojení do rodné země, kde budete přivítáni s poctami, které si po právu zasloužíte.
Některé naše zvídavé spoluobčanky mají ve zvyku cestovat do bezpečných a umírněných muslimských zemí, např. do Pákistánu, aby se na vlastní oči přesvědčily, že štvavé řeči o neslučitelnost islámu s lidskými právy jsou nehoráznou xenofobní propagandou. Rovněž o ně se dokážeme postarat, pakliže se z nějakého naprosto nepředvídatelného důvodu ocitnou v těchto mírumilovných zemích v problémech. Když to nepůjde jinak, nebudeme hledět na peníze a zaplatíme jakékoli výkupné, abychom je dostali domů a ony pak zde mohli vyprávět o přednostech práva šaría.
A nyní několik slov k vám, kteří cestujete do Norska spolu se svými malými dětmi. Na vás se pochopitelně žádná ochrana nevztahuje a nemusíme snad ani sáhodlouze vysvětlovat, proč tomu tak je. Norsko je superdemokratická země, která je ve světovém měřítku na čele boje za práva dětí. Ty patří rodičům pouze do tří let věku, potom je pro ně lepší, když jsou svěřeny proškoleným státním pěstounům. U nás v České republice tak daleko bohužel ještě nejsme, ale postupnými kroky (jesle od dvou let, povinný pátý ročník školky) se k norskému vzoru přibližujeme. Pokud vám tedy v Norsku odeberou děti a vy se obrátíte na český stát, aby vám pomohl, žádnou pomoc nečekejte! Jistě, naoko pošleme nějakou tu nótu, možná si i předvoláme velvyslankyni k přátelskému pohovoru, ale své děti už nikdy neuvidíte. Copak vážně chcete, abychom si to s Norským královstvím rozházeli? Víte vy vůbec, kolik peněz nám z norských fondů přichází na projekty, zaměřené na pokrokové modely státní péče o kojence a batolata? A co všechny ty neziskové organizace, které mohou v naší zemi působit jen proto, že je naši přátelé z Osla tak štědře financují?
Když například odcestujete do Havany, kde budete bojovat za lidská práva kubánských disidentů tak vehementně, až vás Fidel zavře do lochu, čeští politici vyvinou diplomatický tlak a využijí všech dalších možností, abyste se nejenom brzy vrátili v pořádku domů, ale navíc se postarají i o vaši mediální prezentaci, takže s aureolou mučedníků můžete vytřískat hezkou sumičku vylíčením hrůz, které jste za ty dva týdny v Castrově žaláři museli vytrpět.
Jiní z vás rádi pašují drogy a v některých státech jihovýchodní Asie se kvůli tomu mohou dostat do kolize s tamními zákony. Žádné strachy! I na vás náš stát pamatuje a pokud by k něčemu takovému skutečně došlo a vy se ocitli v thajském vězení, využije veškerých možností, abyste byli co nejdříve propuštěni a zajistí vám letecké spojení do rodné země, kde budete přivítáni s poctami, které si po právu zasloužíte.
Některé naše zvídavé spoluobčanky mají ve zvyku cestovat do bezpečných a umírněných muslimských zemí, např. do Pákistánu, aby se na vlastní oči přesvědčily, že štvavé řeči o neslučitelnost islámu s lidskými právy jsou nehoráznou xenofobní propagandou. Rovněž o ně se dokážeme postarat, pakliže se z nějakého naprosto nepředvídatelného důvodu ocitnou v těchto mírumilovných zemích v problémech. Když to nepůjde jinak, nebudeme hledět na peníze a zaplatíme jakékoli výkupné, abychom je dostali domů a ony pak zde mohli vyprávět o přednostech práva šaría.
A nyní několik slov k vám, kteří cestujete do Norska spolu se svými malými dětmi. Na vás se pochopitelně žádná ochrana nevztahuje a nemusíme snad ani sáhodlouze vysvětlovat, proč tomu tak je. Norsko je superdemokratická země, která je ve světovém měřítku na čele boje za práva dětí. Ty patří rodičům pouze do tří let věku, potom je pro ně lepší, když jsou svěřeny proškoleným státním pěstounům. U nás v České republice tak daleko bohužel ještě nejsme, ale postupnými kroky (jesle od dvou let, povinný pátý ročník školky) se k norskému vzoru přibližujeme. Pokud vám tedy v Norsku odeberou děti a vy se obrátíte na český stát, aby vám pomohl, žádnou pomoc nečekejte! Jistě, naoko pošleme nějakou tu nótu, možná si i předvoláme velvyslankyni k přátelskému pohovoru, ale své děti už nikdy neuvidíte. Copak vážně chcete, abychom si to s Norským královstvím rozházeli? Víte vy vůbec, kolik peněz nám z norských fondů přichází na projekty, zaměřené na pokrokové modely státní péče o kojence a batolata? A co všechny ty neziskové organizace, které mohou v naší zemi působit jen proto, že je naši přátelé z Osla tak štědře financují?
Adolf Kat
Podprezident odboru pro dětskou integraci při sociálně-právním výboru vrchní dozorkyně nad uskutečňováním programu státních garancí na eurounijně zaměřenou výchovu dětí bez rušivých vlivů tzv. rodičů
Žádné komentáře:
Okomentovat