Příručka občanské sebeobrany v čase davové politkorektní psychózy!
Roman Cardal patří k našim předním filosofům, jeho knihy Bůh ve světle filosofie a Identita a diference jsou vrcholnými myšlenkovými výkony a ve čtenáři, zajímajícím se o ontologii, logiku, noetiku a další disciplíny vyvolávají (mluvím teď z vlastní zkušenosti) nadšení a obdiv. V poslední době napřel Cardal svůj intelektuální potenciál i sociologickým směrem a po mimořádně úspěšném prvním dílu knihy Myslet v diktatuře korektnosti přichází nyní s jejím pokračováním.
Tuto recenzi píši shodou okolností v den odvetného fotbalového zápasu Slavia Praha vs. Arsenal. Proč tento fakt zmiňuji je asi každému jasné – politická korektnost se dostala už i do sportu a důsledky jsou vskutku fatální. „Bílý“ hráč byl za tzv. verbální rasismus, k tomu navíc neprokázaný, potrestán zákazem startu na 10 zápasů, zatímco „černý“ soupeř, který likvidačním zákrokem rozkopl lebku našemu brankáři, vyvázl se symbolickým napomenutím. Je pochopitelné, že česká veřejnost (a nejen ta fotbalová) je v šoku a své rozhořčení dává patřičně najevo. Domnívám se ale, že onen příslovečný zakopaný pes leží někde úplně jinde.
Euro-atlantická civilizace je dlouhodobě v ostudné defenzívě tváří v tvář neomarxistickým bojůvkám, které prakticky bez většího odporu ovládly veřejný prostor a dramaticky změnily společenský status quo v neprospěch bělošské populace. Jde fakticky o rasismus s obrácenými barvami, neboť být bělochem je prezentováno jako provinění, za něž se je třeba neustále omlouvat a žít s pocitem jakéhosi morálního dluhu vůči černochům. Podobnou apriorní nadřazenost si nárokují a úspěšně vynucují i všemožné sexuálně deviantní skupiny. Zastrašená veřejnost se bojí projevit sebemenší vzdor, neboť ten je vnímán jako kriminální čin a podle toho i trestán. Země bývalého východního bloku na tom sice ještě nejsou tak katastrofálně jako Západ (polovina našich občanů dosud pamatuje časy reálného socialismu a tudíž vidí, že právě tímto směrem se ubírá EU a USA), ovšem destrukce tradičních společensko-mravních norem postupuje mílovými kroky i tady. V jejím čele jdou politické neziskové organizace, které sice ke svým zvráceným aktivitám nemají žádné legitimní oprávnění, státní moc je ale za ně nijak nestíhá, ale naopak finančně dotuje a všemožně podporuje. Tito novodobí svazáci v současnosti zcela ovládli např. Ministerstvo školství a fakticky určují, co a jak se budou děti učit. Ideologizace vzdělávacího procesu dnes dospěla do horšího stavu, než jaký jsme tu měli před rokem 1989.
Salámová metoda postupných kroků způsobila, že společnost na tyto zkázonosné trendy včas a adekvátně nezareagovala a teď sklízíme trpké plody vlastní nevšímavosti a zbabělosti. Jako příklad si vezměme vítězné tažení homosexualistů, kteří nejdříve požadovali pouze tzv. registrované partnerství. Chceme jen toto a nic víc, takto se tenkrát zapřísahali. Uplynulo pár let a přišli s požadavkem na manželství osob stejného pohlaví. Pak už prý budou spokojení. A ejhle – najednou je na stole návrh na adopci dětí homosexuálními páry! Pochopitelně to neskončí ani tím – v budoucnu můžeme s jistotou čekat pokusy o redefinici manželství na svazek tří a více osob a tedy uzákonění polygamie.
Roman Cardal logicky brilantní a výkladově přístupnou a srozumitelnou formou poukazuje jednak na příčiny současného společensko-politického marasmu, nespokojuje se však pouhou teorií, nýbrž přichází i s návodem, jak si vytvořit mentální imunitu vůči mediálně preferované a téměř glorifikované ultralevicové propagandě a zachovat si zdravý rozum v čase všeobecného šílenství. Mnozí z nás se možná uklidňují tím (vracím se opět k rasismu ve fotbale), že k nám podobné excesy, jaké jsou běžné v dnešní Anglii, přece nemají šanci proniknout. Opravdu? Nebuďme slepí. I když je teď u nás každý normální člověk zděšen skandálním protislávistickým rozhodnutím, jsou i tací, kteří mají tendenci bojovat proti rasismu třeba tak, že se omluví černému fotbalistovi za to, že po zápase udeřil pěstí našeho hráče...
Myslet v diktatuře korektnosti je kniha, která je multikulturními, genderovými, homosexualistickými a dalšími fanatiky napadána za šíření nenávisti, xenofobii, homofobii a – jak jinak – rasismus. Zdravým selským rozumem disponující a ideologicky nepředpojatý čtenář si však okamžitě všimne, že ničeho z toho, co je mu podsouváno, se její autor Roman Cardal nedopouští. Naopak! Jeho klidná a věcná argumentace si určitě získá sympatie všech, jimž jde o klidnou, racionální a o fakta opřenou diskusi!
Knihu je možné si za výhodnou cenu objednat zde:
Žádné komentáře:
Okomentovat