Hororový příběh jako z pohádky je bohužel skutečný...
O Hollywoodu se říkávalo (a možná říká dodnes), že je to „továrna na sny“. Existuje však místo, které by si toto označení zasloužilo možná ještě víc, totiž Silicon Valley. Jak známo, v Křemíkovém údolí je zřejmě největší koncentrace nejchytřejších mozků planety (tedy co se IT technologií týká) a mají tu sídlo firmy jako Apple, Google, Facebook aj. A není tomu tak dávno, co se zde vynikající pověsti a příslibu zářné budoucnosti těšil i jistý startup s názvem Theranos. Proč ale o něm mluvím v minulém čase?
Byl by to příběh jako z pohádky, pokud by neměl tolik psychothrillerových rysů. Mladá, ambiciózní dívka odchází z vysoké školy, protože dostala nápad doslova za všechny prachy! Proč se tedy zdržovat studiem, když ji za pár let čeká bohatství, sláva a život na výsluní mezi americkou smetánkou? Ten zázračný přístroj, který vymyslela a co nevidět vypustí do světa, toužebně vyhlížejí pacienti po celých Spojených státech. Jen si to představte – když vás doktor pošle na odběr krve, nečeká vás žádná jehla a bolestivé napichování žíly, protože tu šikovnou věcičku budete mít doma a kdykoli na to přijde, píchnete se do prstu a z té trošky krve zjistíte o svém zdraví (či nemoci) všechno! Ta slečna na obálce knihy drží mezi palcem a ukazováčkem takovou maličkou, ba přímo titěrnou kapsličku, aby vám ukázala, že té krve je potřeba skutečně jen kapička. No řekněte sami – nevymyslela to ta Elizabeth Holmesová skvěle?
Když se John Carreyrou, známý novinář z Wall Street Journal jednoho dne dozvěděl, že s Theranosem to zřejmě není tak úplně ideální a bezproblémové, jak hlásá firemní propaganda, rozhodl se přijít záhadě na kloub. Na jedné misce vah stála svědectví bývalých zaměstnanců, bez milosti vyhozených za to, že upozornili na závažné provozní nedostatky údajně dokonalého přístroje a hazardování se zdravím pacientů. Nezpochybnitelným faktem bylo však i to, že Theranos mohutně financovali lidé, u kterých se zdálo být vyloučené, aby své peníze investovali do pochybného podniku. Copak by všichni cpali Elizabeth Holmesové milióny dolarů jen kvůli jejím krásným modrým očím? Tomu zpočátku nevěřil ani sám Carreyrou...
Kniha Zlá krev je fascinující výpovědí o tom, že Silicon Valley je podivným státem ve státě, v němž občas vládnou dost podivná pravidla, zvyklosti a morální standardy. Užaslý čtenář s údivem a často i rozhořčením sleduje, jak si jedna ambiciózní a vychytralá zlatokopka omotává kolem prstu renomované byznysmeny, tahá z nich závratné sumy a buduje virtuální bublinu, jejíž hodnota záhy dosáhne takřka deseti miliard dolarů! Za zářivou fasádou Theranosu se ovšem ukrývá krutá realita obskurní organizace připomínající náboženskou sektu, jejíž šéfka vyžaduje od každého člena absolutní loajalitu, bezvýhradnou poslušnost a připravenost k jakýmkoli obětem.
Když se kniha připravovala do tisku, čelil John Carreyrou ze strany Elizabeth Holmesové a jejích přisluhovačů výhrůžkám a zastrašování, byl skandalizován a tajně sledován. Jeho nadřízení ve Wall Street Journal ho však podrželi a nezalekli se ani špičkových právníků Theranosu, hrozících soudními žalobami. To, že mohla Zlá krev vyjít, je zásluha mnoha statečných a neúplatných lidí, pro které čisté svědomí znamená víc než sebevětší peníze.
Podle posledních informací čeká Holmesovou soudní proces, přičemž jí hrozí až 20 let vězení. V dnešním postkapitalistickém světě není příliš časté, aby dobro zvítězilo nad zlem. V případě Theranosu se tak stalo a i to je jeden z důvodů, proč si knihu Zlá krev přečíst.
Když se John Carreyrou, známý novinář z Wall Street Journal jednoho dne dozvěděl, že s Theranosem to zřejmě není tak úplně ideální a bezproblémové, jak hlásá firemní propaganda, rozhodl se přijít záhadě na kloub. Na jedné misce vah stála svědectví bývalých zaměstnanců, bez milosti vyhozených za to, že upozornili na závažné provozní nedostatky údajně dokonalého přístroje a hazardování se zdravím pacientů. Nezpochybnitelným faktem bylo však i to, že Theranos mohutně financovali lidé, u kterých se zdálo být vyloučené, aby své peníze investovali do pochybného podniku. Copak by všichni cpali Elizabeth Holmesové milióny dolarů jen kvůli jejím krásným modrým očím? Tomu zpočátku nevěřil ani sám Carreyrou...
Kniha Zlá krev je fascinující výpovědí o tom, že Silicon Valley je podivným státem ve státě, v němž občas vládnou dost podivná pravidla, zvyklosti a morální standardy. Užaslý čtenář s údivem a často i rozhořčením sleduje, jak si jedna ambiciózní a vychytralá zlatokopka omotává kolem prstu renomované byznysmeny, tahá z nich závratné sumy a buduje virtuální bublinu, jejíž hodnota záhy dosáhne takřka deseti miliard dolarů! Za zářivou fasádou Theranosu se ovšem ukrývá krutá realita obskurní organizace připomínající náboženskou sektu, jejíž šéfka vyžaduje od každého člena absolutní loajalitu, bezvýhradnou poslušnost a připravenost k jakýmkoli obětem.
Když se kniha připravovala do tisku, čelil John Carreyrou ze strany Elizabeth Holmesové a jejích přisluhovačů výhrůžkám a zastrašování, byl skandalizován a tajně sledován. Jeho nadřízení ve Wall Street Journal ho však podrželi a nezalekli se ani špičkových právníků Theranosu, hrozících soudními žalobami. To, že mohla Zlá krev vyjít, je zásluha mnoha statečných a neúplatných lidí, pro které čisté svědomí znamená víc než sebevětší peníze.
Podle posledních informací čeká Holmesovou soudní proces, přičemž jí hrozí až 20 let vězení. V dnešním postkapitalistickém světě není příliš časté, aby dobro zvítězilo nad zlem. V případě Theranosu se tak stalo a i to je jeden z důvodů, proč si knihu Zlá krev přečíst.
Žádné komentáře:
Okomentovat