Vůdce Babiš – které vlastnosti v něm nyní převáží?
Volby nevyhrál Babiš, ale prohrály je „tradiční“ strany. A jestliže např. Sobotka mluví o tom, co všechno jeho ČSSD pro lidi udělala a oni se nakonec od ní odvrátili, pak je to klasickým projevem politické demence člověka, zcela odtrženého od života za zdmi Sněmovny.
Hlavním tématem právě skončených voleb totiž rozhodně nebyl údajný hospodářský blahobyt, který si prý můžeme zachovat pouze „proevropským“ směřováním země, jehož zárukou je hlas pro politickou garnituru sluníčkářů v čele s ČSSD, KDU-ČSL a TOP 09. Ne, tyto volby byly o něčem úplně jiném.
Lidé si čím dál jasněji uvědomují, že všechno, co navzdory všemožným státním zásahům, regulacím a drastickým daním vybudovali, je nebezpečně ohroženo eurohujery a multikulturalisty, kteří jsou za pochvalná slova bruselských byrokratů schopni a ochotni prodat národní zájmy. Národ velmi dobře ví, že muslimská vlna, zaplavující západní Evropu, se rozhodně nezastaví na českých hranicích a dříve či později se převalí i k nám. Volby tedy byly vyjádřením jak obav z islamizace, tak i rozhodnosti s ní bojovat.
Voliči rovněž dali jasný signál, že již nadále nehodlají tolerovat záškodnickou a protinárodní činnost různých „neziskových“ organizací, jejichž exponenti, nikým nezvolení a tedy bez demokratického mandátu od občanů, tahají za provázky z politického zákulisí a s pomocí Sorosových agentů v „demokratických“ stranách provádějí šílené sociální experimenty typu homoadopcí, inkluze, omezování svobody slova na sociálních sítích apod.
A do třetice mám za to, že do výsledku voleb se promítlo i zděšení z televizních záběrů během referenda o nezávislosti Katalánska. Jestliže je vláda eurounijní země schopna poštvat na své občany policejní komanda, po jejichž zásahu jich skoro tisícovka skončí s rozbitými hlavami v nemocnici (a náš ministr zahraničí označí tento masakr za „vnitřní věc Španělska“), pak se nelze divit, když lidé tomuto pokrytectví vystaví účet ve volbách.
Fakt, že většina politiků stále vidí v Babišově triumfu jen a pouze hloupost voličů, kteří se nechali „koupit za koblihu“, svědčí o jejich fatálním nepochopení celonárodního občanského vzdoru proti jejich politice věčných ústupků vůči neomarxistickému unijnímu establishmentu, vnucujícímu České republice ponižující a z hlediska bezpečnosti neakceptovatelné požadavky. Je smutné a trapné zároveň poslouchat všechny ty povolební deklamace představitelů „systémových“ stran, z nichž je zřejmé jedno – předpokládat, že by u eurohujerů typu Kalouska, Sobotky či Bělobrádka mohlo dojít k nějaké sebereflexi a revizi dosud zastávaných postojů je stejně naivní, jako by bylo v listopadu 1989 doufat, že z Jakeše, Bilaka a Štěpána se přes noc stanou demokraté.
Stejně ošidné by ovšem bylo dělat si iluze o Andreji Babišovi. Komunista, agent StB a člověk, jenž má morální laťku posazenou tak nízko, by v nás rozhodně neměl vzbuzovat nekritické naděje. Na druhou stranu je však evidentní, že tento ryzí pragmatik si je velmi dobře vědom spasitelské role, kterou mu přisuzují jeho voliči a bude se snažit je v tomto nezklamat. Určitě nechce za čtyři roky skončit jako ČSSD či TOP 09. V každém případě teprve budoucnost ukáže, zda a nakolik v Andreji Babišovi převáží těch několik dobrých vlastností nad temnými zákoutími jeho žraločího charakteru...
Hlavním tématem právě skončených voleb totiž rozhodně nebyl údajný hospodářský blahobyt, který si prý můžeme zachovat pouze „proevropským“ směřováním země, jehož zárukou je hlas pro politickou garnituru sluníčkářů v čele s ČSSD, KDU-ČSL a TOP 09. Ne, tyto volby byly o něčem úplně jiném.
Lidé si čím dál jasněji uvědomují, že všechno, co navzdory všemožným státním zásahům, regulacím a drastickým daním vybudovali, je nebezpečně ohroženo eurohujery a multikulturalisty, kteří jsou za pochvalná slova bruselských byrokratů schopni a ochotni prodat národní zájmy. Národ velmi dobře ví, že muslimská vlna, zaplavující západní Evropu, se rozhodně nezastaví na českých hranicích a dříve či později se převalí i k nám. Volby tedy byly vyjádřením jak obav z islamizace, tak i rozhodnosti s ní bojovat.
Voliči rovněž dali jasný signál, že již nadále nehodlají tolerovat záškodnickou a protinárodní činnost různých „neziskových“ organizací, jejichž exponenti, nikým nezvolení a tedy bez demokratického mandátu od občanů, tahají za provázky z politického zákulisí a s pomocí Sorosových agentů v „demokratických“ stranách provádějí šílené sociální experimenty typu homoadopcí, inkluze, omezování svobody slova na sociálních sítích apod.
A do třetice mám za to, že do výsledku voleb se promítlo i zděšení z televizních záběrů během referenda o nezávislosti Katalánska. Jestliže je vláda eurounijní země schopna poštvat na své občany policejní komanda, po jejichž zásahu jich skoro tisícovka skončí s rozbitými hlavami v nemocnici (a náš ministr zahraničí označí tento masakr za „vnitřní věc Španělska“), pak se nelze divit, když lidé tomuto pokrytectví vystaví účet ve volbách.
Fakt, že většina politiků stále vidí v Babišově triumfu jen a pouze hloupost voličů, kteří se nechali „koupit za koblihu“, svědčí o jejich fatálním nepochopení celonárodního občanského vzdoru proti jejich politice věčných ústupků vůči neomarxistickému unijnímu establishmentu, vnucujícímu České republice ponižující a z hlediska bezpečnosti neakceptovatelné požadavky. Je smutné a trapné zároveň poslouchat všechny ty povolební deklamace představitelů „systémových“ stran, z nichž je zřejmé jedno – předpokládat, že by u eurohujerů typu Kalouska, Sobotky či Bělobrádka mohlo dojít k nějaké sebereflexi a revizi dosud zastávaných postojů je stejně naivní, jako by bylo v listopadu 1989 doufat, že z Jakeše, Bilaka a Štěpána se přes noc stanou demokraté.
Stejně ošidné by ovšem bylo dělat si iluze o Andreji Babišovi. Komunista, agent StB a člověk, jenž má morální laťku posazenou tak nízko, by v nás rozhodně neměl vzbuzovat nekritické naděje. Na druhou stranu je však evidentní, že tento ryzí pragmatik si je velmi dobře vědom spasitelské role, kterou mu přisuzují jeho voliči a bude se snažit je v tomto nezklamat. Určitě nechce za čtyři roky skončit jako ČSSD či TOP 09. V každém případě teprve budoucnost ukáže, zda a nakolik v Andreji Babišovi převáží těch několik dobrých vlastností nad temnými zákoutími jeho žraločího charakteru...
Žádné komentáře:
Okomentovat