sobota 7. prosince 2019

DANIEL RES: WELLINGTON























Konečně je tu první český životopis vítěze od Waterloo!

Žiji ve vesnici, která byla 2. prosince 1805 v samém epicentru legendární Bitvy tří císařů. Ačkoliv je toto gigantické válečné střetnutí všeobecně spojováno s 10 kilometrů vzdáleným Slavkovem (snad proto, že z balkónu tamějšího zámku pronesl Napoleon Bonaparte slavnou řeč ke svým nastoupeným jednotkám, v níž jim gratuloval k vítězství), pravda je ta, že k hlavním bojům došlo v okolí Prace. Nečekaný útok francouzských divizí, korunovaný obsazením výšiny nad vesnicí (v literatuře známý jako „lví skok“), znamenal navíc rozhodující moment celé bitvy – spojenecké armády byly rozetnuty ve dví, dostaly se do neřešitelných problémů a posléze utrpěly zničující porážku...
Prateckému návrší, místu nejkrvavějších bojů, dominuje od roku 1911 Mohyla míru. Tato mohutná kamenná stavba ukrývá uvnitř kapli s podzemní kryptou, do níž jsou ukládány tělesné ostatky mrtvých vojáků, které se dodnes nachází při polních pracích v širokém okolí. A k uctění obětí této strašlivé bitvy se zde každoročně koná hojně navštěvovaná vzpomínková akce. Je vcelku pochopitelné, že jako místní patriot se zajímám o historii své obce a tudíž i o osobu Napoleona Bonaparta, který zde dosáhl skvělého vítězství. Z logiky věci pak vyplývá, že svou pozornost zaměřuji i na poslední bitvu francouzského císaře, kterou svedl u Waterloo, čímž se dostávám i k jeho přemožiteli, jímž byl anglický vévoda Wellington...
Je to zvláštní, ale o tomto slavném vojevůdci se toho u nás mnoho neví, evidentně proto, že se v českém prostoru dosud neobjevil jeho životopis. Toto ostudné bílé místo na mapě naší vojensko-biografické literatury bylo zaplněno teprve nedávno, když mladý (ročník 1992!) historik Daniel Res představil čtenářské veřejnosti svou monumentální knihu Wellington – Vítěz od Waterloo. Rozsahem zpracovaného materiálu, pečlivým oddělováním doložitelných faktů od mýtů a legend a atraktivním literárním stylem jde o publikaci vskutku výjimečnou, o čemž ostatně svědčí i to, že se chystá její překlad do angličtiny.
Autor při líčení Wellingtonova života usiluje především o to, aby v něm postřehl jednotlivé rozhodující momenty, neopomenul žádné relevantní údaje a nalezl adekvátní rovnováhu na škále člověk – voják – politik. Je možno říct, že se mu to zdařilo na výbornou – před čtenářovým duchovním zrakem defiluje fascinující osobnost anglického gentlemana přísných morálních zásad, důsledně plnícího svěřené úkoly na každém místě, kam jej povolává vlast a připraveného a ochotného k nejvyšším obětem. Zároveň sledujeme těžká vnitřní dilemata citlivého člověka, nenávidějícího válečné konflikty s jejich bezuzdným násilím. „Druhým největším zlem po prohrané bitvě je bitva vyhraná“ – tímto paradoxním výrokem, který vstoupil do dějin, chtěl Wellington očividně říct, že válečná běsnění, při nichž tisíce mužů umírají krutou smrtí a z dalších tisíců se stávají doživotní mrzáci, jsou z principu zavrženíhodná.
Než však k takovéto životní moudrosti dospěl a než se z něj stal národem milovaný a oslavovaný vévoda z Wellingtonu, musel Arthur Wellesley urazit dlouhou a namáhavou cestu. Na jejím začátku (za vším hledej ženu!) stála láska ke Catherine („Kitty“) Pakenhamové, jejíž rodina však mladého a celkem bezvýznamného nápadníka odmítla s doporučením, aby se nejdříve společensky a majetkově „vypracoval“ na požadovanou úroveň. Jak jinak toho dosáhnout, než „dát se na vojnu“? Dodejme, že když se po deseti (!) letech konala svatba, byl už ženich v pozitivním slova smyslu jiným člověkem...
Kniha zaujme i bohatou obrazovou přílohou a krásným tiskařským zpracováním – je vytištěna na křídovém papíře a určitě bude ozdobou každé domácí knihovny. Vydalo ji začínající rodinné nakladatelství Citadelle, kterému tedy na závěr přeji úspěšný vstup na knižní trh a další podobně zajímavé a hodnotné tituly jako je Wellington – Vítěz od Waterloo!

https://www.citadelle.cz/# 




         

Žádné komentáře:

Okomentovat