úterý 23. ledna 2018

JEŠTĚ VĚTŠÍ DRAHOŠ, NEŽ JSME DOUFALI!

Azemankiller

Jirka Velkým Vontem? Stínadla se bouří!

Jirka teď asi lituje, že v euforickém zatmění mysli po prvním kole vyzval Zemana k osobnímu duelu. Ten si ho vychutnal a udělal z něj ještě většího drahoše, než diváci v sále a u obrazovek doufali. Dá se říct, že ho stáhl z kůže jako králíka. Jirka dostal (řečeno tenisovým slangem) kanára, Zeman jej v prvním setu vyprovodil z pomyslného televizního kurtu zcela přesvědčivě 6:0 a dokonce sami vyzývatelovi příznivci vážně uvažují o tom, zda není na čase hodit do ringu ručník...
Ve vší nahotě a před celým národem se tak provalilo to, o čem dávno ví český a moravskoslezský venkov a co se Praha snažila do poslední chvíle utajit – Jirka je typický kavárenský kandidát, mediální produkt, co se vloží do krabice, zamaskuje stříbrným balícím papírem s červenými srdíčky, ovine pozlacenou šňůrkou, marketingově načančá a pak předloží národu jako pěkný dáreček. To, že se jedná o danajský dar v tom nejhorším slova smyslu se mají truchlící obdarovaní dovědět až po rozbalení – což už bude pochopitelně pozdě. Záruka výměny nechtěného zboží v tomto případě možná není a lidem by nezbylo nic jiného, než se po čtyři roky tlouct do hlavy, kam dali rozum.
Přál bych Jirkovi, aby si co nejdříve uvědomil, jakou boudu na něj pražská kavárna ušila. Když se kolem člověka motá dav pochlebovačů a patolízalů, dá se pochopit, že jedinec se sklonem k narcismu může propadnout dojmu, že je opravdu mesiášem, na kterého národ toužebně čeká. Stát na pódiu v sále, přeplněném vlastními fanatickými příznivci, s aplaudujícími Horáčky, Hilšery a Fischery za zády je jedna věc, něco jiného je ovšem názorový střet s oponentem, který vás inteligenčně nebetyčně převyšuje. Jirka si zkrátka utrhl ostudu jako řemen a přejme mu, aby ho včerejší držkopád na Primě vrátil zpátky na zem.
Mediální král pražské kavárny stojí před voliči v nedbalkách. Jirka je asi opravdu „slušný“ – pokud se tedy slušností myslí bezpáteřnost, bezzásadovost a absence jakéhokoli samostatného myšlení. Je nyní rovněž jasné, proč si právě takového kandidáta přeje Brusel – plastelínoví drahoši se dají výborně a prakticky bez jakéhokoli odporu tvarovat do požadovaných figurek. Základní otázka před nadcházejícími volbami tedy zní – chceme v čele státu chlapa s koulemi, nebo líbivou loutku s duší eunucha?

Žádné komentáře:

Okomentovat