Pavel Juráček a jeho Deníky – úchvatná četba o vnitřním světě „samotářského podivína“
Nakladatelství Torst přišlo v létě s prvním z Deníků Pavla Juráčka, které si tento literární a režisérský solitér psal v rozmezí několika desetiletí a v nichž (na dobovém pozadí šedé socialistické každodennosti) popisuje své duševní stavy – hledání ideálu krásné a inteligentní ženy, úsilí o básnickou a literární dokonalost, hrdost, že se nezařadil do poslušné konformní masy novodobých maloměšťáckých „soudruhů“ a současně obavy o budoucnost společenského vyděděnce... Je to fascinující četba, tisíc stran textu jsem přečetl za necelé dva týdny!
Mají vyjít celkem čtyři díly, ten druhý ještě v tomto roce a bude to pro mě opět literární událost par excellence. Juráčkovy skvělé psychologické sondy do vlastního nitra mají univerzální výpovědní hodnotu a třebaže s ním v lecčems asi nebudeme souhlasit, nelze na druhou stranu neobdivovat jeho upřímnost, kritičnost k sobě samému a snahu o lidskou i tvůrčí opravdovost.
Mají vyjít celkem čtyři díly, ten druhý ještě v tomto roce a bude to pro mě opět literární událost par excellence. Juráčkovy skvělé psychologické sondy do vlastního nitra mají univerzální výpovědní hodnotu a třebaže s ním v lecčems asi nebudeme souhlasit, nelze na druhou stranu neobdivovat jeho upřímnost, kritičnost k sobě samému a snahu o lidskou i tvůrčí opravdovost.
Žádné komentáře:
Okomentovat