Je dávno zřejmé, že Andrej Babiš si během svého působení v politice osvojil jak praktiky těch, které tak rád kritizuje, tak i jejich verbální projev. Mlžit, odbíhat od jasně formulované otázky, vymlouvat se na to či ono, mnohomluvným blábolem neříct nic konkrétního – toto „umění“ Babiš postupem doby zvládl dokonale a ještě k němu přidal něco nového, takříkajíc svého. Asi nejlépe se toto demagogické počínání slovenského oligarchy dá demonstrovat na jeho neustále se měnících názorech na muslimské migranty.
Prvotní silácké řeči z doby, kdy se do Evropy valily statisíce „utečenců“ ze Sýrie a Iráku, byly nahrazeny opatrnickým slovním lavírováním poté, co Brusel dal jasně najevo své sluníčkovsko-vítací postoje. Babiš rázem zavětřil a uvědomil si, že kohoutek milionových dotací, které dostává z Evropské unie, by mohl být přiškrcen či dokonce úplně zastaven, pokud by svou razantní protiimigrační rétoriku nezmírnil. V praxi to tedy vypadalo tak, že Babiš o uprchlické tématice buď nemluvil vůbec nebo jen sporadicky a navíc tak, aby se domácí voliči nažrali a koza bruselských penězovodů zůstala celá.
V poslední době, očividně z důvodu blížících se parlamentních voleb a tlaku na zaujetí nějakého chlapského stanoviska tváří tvář narůstající oblibě Tomia Okamury a jeho principiálního protiimigrantského postoje, Andrej Babiš opět otočil. Tedy aspoň slovně. Jeho habaďůra na voliče má nyní podobu halasných vlasteneckých provolání („Ani jednoho...!“, „Zadrátovat hranice...!“) na jedné a čilých promuslimských aktivit na straně druhé. Před pár dny jsme to mohli krásně vidět na akci jeho novinářů z Mladé fronty, kteří na Máchově jezeře zinscenovali provokaci s muslimsky oděnou figurantkou a následně označili Čechy za xenofoby a netolerantní zpátečníky jen proto, že na její přítomnost nereagovali dostatečně sluníčkovsky.
Samostatnou kapitolou je pak chování Babišových lidí v Evropském a domácím parlamentu či na ministerských postech. Telička, Jourová, Pelikán a další nenechávají nikoho na pochybách, v čem vidí priority svého úřadování, resp. že to rozhodně není hájení zájmů občanů České republiky.
Skalní voliči Andreje Babiše by si tedy měli uvědomit, že odevzdáním hlasu svému páníčkovi kromě jiného fakticky otevírají hranice muslimské invazi nedozírných rozměrů. Snad se někteří z nich vzpamatují a když už pro nic jiného, tak alespoň z prostého pudu sebezáchovy si svou volbu rozmyslí.
Prvotní silácké řeči z doby, kdy se do Evropy valily statisíce „utečenců“ ze Sýrie a Iráku, byly nahrazeny opatrnickým slovním lavírováním poté, co Brusel dal jasně najevo své sluníčkovsko-vítací postoje. Babiš rázem zavětřil a uvědomil si, že kohoutek milionových dotací, které dostává z Evropské unie, by mohl být přiškrcen či dokonce úplně zastaven, pokud by svou razantní protiimigrační rétoriku nezmírnil. V praxi to tedy vypadalo tak, že Babiš o uprchlické tématice buď nemluvil vůbec nebo jen sporadicky a navíc tak, aby se domácí voliči nažrali a koza bruselských penězovodů zůstala celá.
V poslední době, očividně z důvodu blížících se parlamentních voleb a tlaku na zaujetí nějakého chlapského stanoviska tváří tvář narůstající oblibě Tomia Okamury a jeho principiálního protiimigrantského postoje, Andrej Babiš opět otočil. Tedy aspoň slovně. Jeho habaďůra na voliče má nyní podobu halasných vlasteneckých provolání („Ani jednoho...!“, „Zadrátovat hranice...!“) na jedné a čilých promuslimských aktivit na straně druhé. Před pár dny jsme to mohli krásně vidět na akci jeho novinářů z Mladé fronty, kteří na Máchově jezeře zinscenovali provokaci s muslimsky oděnou figurantkou a následně označili Čechy za xenofoby a netolerantní zpátečníky jen proto, že na její přítomnost nereagovali dostatečně sluníčkovsky.
Samostatnou kapitolou je pak chování Babišových lidí v Evropském a domácím parlamentu či na ministerských postech. Telička, Jourová, Pelikán a další nenechávají nikoho na pochybách, v čem vidí priority svého úřadování, resp. že to rozhodně není hájení zájmů občanů České republiky.
Skalní voliči Andreje Babiše by si tedy měli uvědomit, že odevzdáním hlasu svému páníčkovi kromě jiného fakticky otevírají hranice muslimské invazi nedozírných rozměrů. Snad se někteří z nich vzpamatují a když už pro nic jiného, tak alespoň z prostého pudu sebezáchovy si svou volbu rozmyslí.
Žádné komentáře:
Okomentovat