STEPHEN BUDIANSKY: NA OKRAJI ROZUMU

 

Konečně! První biografie „největšího logika od dob Aristotela“ v českém jazyce!

Mezi honosnými budovami brněnské Pellicovy ulice se ta skromná, nenápadná vilka téměř ztrácí. A ani malá pamětní deska na její fasádě nijak nepřitahuje pozornost kolemjdoucích. Navíc je velmi pravděpodobné, že jméno člověka, který zde prožil své dětství a mládí, by při eventuální dotazníkové anketě většině obyvatel jihomoravské metropole nic neřeklo. Přesto si troufám tvrdit, že bychom mezi brněnskými rodáky stěží našli větší osobnost, než byl Kurt Gödel...

V posledních letech se mi stávalo, že jsem při četbě nejrůznějších populárně naučných knih na toto jméno často narazil. A tak jsem věděl, že Gödel byl svého času nejbližším přítelem Alberta Einsteina, že vyřešil řadu složitých logických „hlavolamů“ a proslavil se i jako autor matematického důkazu Boží existence. Tyto a další informace však byly natolik kusé a chaotické, že k vytvoření alespoň trochu relevantního obrazu o této jedinečné osobnosti zdaleka nestačily. Nedávno jsem však ke své velké radosti zjistil, že byl vydán (nakladatelstvím Host pod názvem Na okraji rozumu) obsáhlý životopis Kurta Gödela!

Hned zkraje je třeba říct, že jeho autor Stephen Budiansky si s náročným tématem poradil na výbornou. Podařilo se mu totiž v brilantní symbióze skloubit Gödelův komplikovaný osobní život s analýzou jeho grandiózních myšlenkových výkonů a dobovými reáliemi. Nejdříve jsme obšírně seznámeni s politickou, společenskou a ekonomickou situací Rakouska-Uherska na přelomu 19. a 20. století s přihlédnutím ke specifikům Brna, takže si můžeme udělat názorný obrázek o poměrech v habsburském mocnářství, do nichž se Kurt Gödel narodil. Poté přichází školní léta, první úspěchy v oblasti matematického a logického bádání a úspěšná a velmi plodná participace na činnosti tzv. Vídeňského kroužku. Velmi působivě jsou vylíčeny tragické události před a hlavně po anšlusu Rakouska, kdy se ve Vídni rozpoutal děsivý protižidovský teror. Třebaže podle rasových zákonů byl „árijec“, ve velkém nebezpečí se ocitl i Gödel, neboť jeho matematické a filosofické postuláty nekonvenovaly s nacistickou ideologií. Následoval dramatický útěk do USA přes polovinu zeměkoule a relativně klidná druhá polovina života v Princetonu.        

Jak známo, genialita se u Kurta Gödela bohužel snoubila s nervovou labilitou a psychickými problémy, ať už šlo o hypochondrii, nejrůznější obsese či depresivní epizody. V zájmu biografické komplexnosti se tomuto ožehavému tématu pochopitelně nešlo vyhnout, autorovi však slouží ke cti, že tak učinil delikátně a uměřeně.

Hlavní pozornost je samozřejmě věnována Gödelovým epochálním objevům, především tedy jeho slavným větám o neúplnosti. Jde o záležitosti dle mého názoru nesmírně náročné a ačkoliv se Stephen Budiansky snaží vysvětlit je co možná nejsrozumitelněji, s lítostí musím přiznat, že pro mne nadále zůstávají záhadou. Jiní čtenáři ale třeba budou v pochopení Gödelových důkazů úspěšnější...

Jedno je však jisté – kniha Na okraji rozumu je fascinujícím životopisem „největšího logika od dob Aristotela“ (jak se o Gödelovi vyjádřil Einstein) a její četba je literárním zážitkem par excellence!