Vážený čtenáři, Útočiště ti dokonale zamotá hlavu!
Je listopad 1986 a mladá novinářka Sandrine je vyzvána, aby převzala dědictví po své zemřelé babičce. Ta prožila poslední léta na malém ostrůvku u normandského pobřeží, kam se tedy nyní její vnučka vydává vyřídit posmrtné formality. Sandrine předpokládá, že zdědila patrně jen nějaké drobnosti, nejspíše pár babiččiných osobních věcí, které rozdá obyvatelům ostrova a poté má v úmyslu se obratem vrátit. Ukáže se však, že tu bude muset strávit minimálně týden – člun, který udržuje jediné spojení mezi ostrovem a pevninou, totiž častěji nepřiplouvá. Sandrine se navíc dozvídá o tragédii, k níž zde kdysi došlo a jejíž ozvěny dodnes velmi silně rezonují v myslích zdejších lidí...
Příběh má zpočátku dvě dějové linky, takže se občas ocitáme v roce 1949. Tehdy se na ostrově nacházela skupinka deseti dětí, které se tu měly zotavit z prožitých válečných traumat. Ačkoli je o ně dobře postaráno, o což se snaží početný personál, dětem se evidentně nevede dvakrát dobře. Jsou unavené, nevyspalé a zjevně trpí i psychickými problémy – co se např. odehrává v mysli malého Fabiena, který kreslí podivné obrázky a zmateně mluví o jakémsi strašidle? Zdravotní sestra Suzanne (to je ta Sandrinina babička) soucítí se svými malými svěřenci natolik, že se pokusí přijít celé záhadě na kloub...
Jérome Loubry namíchal vskutku výživný psychothrillerový koktejl, mezi jehož ingrediencemi nechybí nic z toho, co mají čtenáři tohoto literárního žánru rádi. Především je zde podivný ostrov, obestřený tajemnou záhadou, která však není nějakou dávno zapomenutou historií, nýbrž má podle všeho osudově blízko k současnosti, k těm několika starousedlíkům, dožívajícím v dobrovolném vyhnanství daleko od civilizace. Co je tu drží, navíc tak silně, že ani na chvíli nepomyslí na to, že by mohli bezstarostně a v poklidu žít na pevnině? Sandrine je mezi nimi teprve pár dní a už má z jejich řečí úplně zamotanou hlavu. Začíná si nejasně uvědomovat, že jí na tomto zapomenutém skalisku daleko v oceánu hrozí nebezpečí – neznámé, nepojmenovatelné a iracionální, o to víc však děsivější. Když si posléze uvědomí, že možná i ji samotnou spojuje s oním dávným neštěstím jakési hrůzné pouto, začne Sabrine propadat panice. Pak ale nastane zásadní zlom...
Celá recenze zde:
https://www.knihcentrum.cz/recenze-utociste
Jérome Loubry namíchal vskutku výživný psychothrillerový koktejl, mezi jehož ingrediencemi nechybí nic z toho, co mají čtenáři tohoto literárního žánru rádi. Především je zde podivný ostrov, obestřený tajemnou záhadou, která však není nějakou dávno zapomenutou historií, nýbrž má podle všeho osudově blízko k současnosti, k těm několika starousedlíkům, dožívajícím v dobrovolném vyhnanství daleko od civilizace. Co je tu drží, navíc tak silně, že ani na chvíli nepomyslí na to, že by mohli bezstarostně a v poklidu žít na pevnině? Sandrine je mezi nimi teprve pár dní a už má z jejich řečí úplně zamotanou hlavu. Začíná si nejasně uvědomovat, že jí na tomto zapomenutém skalisku daleko v oceánu hrozí nebezpečí – neznámé, nepojmenovatelné a iracionální, o to víc však děsivější. Když si posléze uvědomí, že možná i ji samotnou spojuje s oním dávným neštěstím jakési hrůzné pouto, začne Sabrine propadat panice. Pak ale nastane zásadní zlom...
Celá recenze zde:
https://www.knihcentrum.cz/recenze-utociste
Žádné komentáře:
Okomentovat