čtvrtek 1. listopadu 2018

ZAMETÁNÍ STOP PO NEÚSPĚŠNÉM MAJDANU












Případ Kuciak – sorošovská média na Slovensku vedou dezinformační kampaň s cílem odvrátit pozornost od zosnovatelů novinářovy vraždy!

Kdo pozorně sleduje vývoj kauzy zavražděného novináře Jána Kuciaka, určitě si všiml, že některým slovenským médiím od samého počátku nešlo o objektivní a nestranné informování, nýbrž o aktivistické ovlivňování veřejného mínění a vytváření společenského napětí za účelem destabilizace státu a převzetí moci nikým nevolenými „elitami“. Tento jejich záměr se bohužel do jisté míry zdařil. Kriminalizací premiéra v souvislosti s „italskou stopou“ a vyvoláním davové psychózy, která vyhnala do ulic masy „slušných“ Slováků se však hlavního cíle nakonec nedosáhlo – slovenský Majdan přes všechno úsilí jeho organizátorů neproběhl podle zamýšleného scénáře a demokracie u našich východních sousedů přežila. A nejen to! V posledních dnech se ukazuje, že mediální presstituti se ocitli (poté, co byli zadrženi Kuciakovi vrazi) ve velice nepříjemné situaci.
Jestliže dříve „přísahali“ na italskou mafii, která prý má zločin na svědomí, pak se tak dělo se záměrem zdiskreditovat premiéra přes osobu jeho poradkyně. Dnes se stejnou vehemencí tvrdí, že za všechno může Kočner a „jeho“ lidé a aniž by měli relevantní informace o stavu vyšetřování, rozvíjí fantasmagorické konspirativní teorie a neštítí se ani evidentních fake-news. Nabízí se samozřejmě otázka, co za touto horečnatou, takřka obsedantní mediální aktivitou stojí.
Domnívám se, že je zde možná jen jedna odpověď. Je očividné (a z logiky věci to jednoznačně vyplývá), že „Kočnerova stopa“ má odvést pozornost od skutečných objednatelů Kuciakovy vraždy, kterými jsou exponenti některých neziskových a nevládních organizací, vyvolávající společenské napětí či dokonce státní převraty v zemích, které se dosud zdráhají zavést multikulturalismus, homosexualismus a genderovou doktrínu jako státní ideologii. Ján Kuciak byl typickou sakrální obětí – měl být zavražděn mladý, nevinný a idealistický člověk, neboť pouze tak bylo možno vydráždit společnost k „revoluční“ náladě. Způsob, jakým byla bezprostředně po oznámení Kuciakovy smrti zahájena, svědčí o tom, že tato protistátní akce měla jasný „ukrajinský“ rukopis včetně pečlivě zrežírovaných postupných kroků k odstranění legitimně ustanovené vlády. 
To, co některá mainstreamová média nyní na Slovensku provádějí, není tedy nic jiného než panické zametání stop po neúspěšném Majdanu a odvádění pozornosti od skutečných zosnovatelů brutálního zločinu. Pokud se vyšetřovatelům podaří rozplést všechny nitky tohoto vražedného spiknutí, budeme určitě překvapeni, které šedé eminence za ním stály. A dozvíme se rovněž, jakou roli při tom hráli exponenti sorošovských médií...


 
  

1 komentář: