Pokud nějaký člověk v normální, myslím tím liberálně-demokratické zemi spálí korán (Bibli, Bhagavadgítu, Tao-te-king...), jde o jeho soukromou věc a státní moc by se jí v žádném případě neměla zabývat. Jediné, co by snad ze strany státu připadalo v úvahu, by bylo vyšetření toho, jestli si dotyčný onu knihu opatřil zákonnými prostředky, tj. zda si ji koupil, resp. neukradl. V případě slovenské dívky, která spálila korán, se však tato jediná relevantní otázka neřeší (prostě se má za to, že dívka zničila „svůj“ korán), ovšem o to víc se represivní aparát snaží na tento případ aplikovat nejrůznější „gumové“ paragrafy typu „šíření nenávisti“, „hanobení národa, rasy a přesvědčení“ atd.
Takovýto postup je nejen nezákonný, ale i nelogický. Je sice pravda, že následovníci Mohameda považují zneuctění své posvátné knihy za zločin, to ale platí pouze tehdy, když se takového skutku dopustí muslim. Stoupenci islámu nemohou v žádném případě svoje věroučné a právní principy činit závaznými pro všechny lidi bez rozdílu, a pokud to přesto dělají, pak má demokratický stát povinnost zajistit svým občanům právo na svobodu projevu, stejně tak jako ochranu před těmi, kdo by je za realizaci tohoto práva chtěli trestat. Řečeno jinak – šaría nemá v sekulárním zákonodárství žádnou právní relevanci.
Jestliže se zamyslíme nad tím, k čemu došlo na Slovensku, pak nás nejspíše jako první napadne otázka, proč je celý ten „humbuk“ vyvolán právě spálením koránu a ne nějakým jiným porušením muslimského práva. Pokud vím, u našich sousedů se ženy nemusí potit v dlouhých hábitech, i vepřové si tam člověk může v restauraci objednat a dokonce je možné vypít na Silvestra štamprli borovičky bez toho, abyste měli na krku paragraf za podněcování náboženské nesnášenlivosti. Proč ale všechna tato práva končí tam, kde se jedná o korán, tedy obyčejnou papírovou knihu?
Odpověď je jednoduchá – státní orgány v tomto konkrétním případě nadřadily muslimské zákonodárství slovenskému. Proč? Zajisté proto, že pálení koránu považují za něco mnohem horšího než konzumaci vepřového, resp. předpokládají, že tak to vnímají muslimové. To je sice pravda (spálený korán u nich skutečně vyvolává zuřivější reakce než jiné hříchy proti šaríi), ale právní řád demokratického státu přece nelze ohýbat podle toho, jak zrovna křičí muslimové! Každému je navíc jasné, že tu jde o princip dvojího metru – spálení nějaké buddhistické posvátné knihy by určitě ze strany státu nevyvolalo stejný represivní aktivismus, jakého jsme svědky v případě koránu...
Kdybychom chtěli celou věc dovést ad absurdum, pak by bylo dobré představitelům slovenské justice vysvětlit, že muslimové považují za korán toliko jeho arabský originál. Překlady do jiných jazyků neuznávají, takže spálení koránu ve slovenštině nebo angličtině není ani podle šaríi trestným činem. Ale říkejte to iniciativním blbům, kteří zřejmě nemají na práci nic jiného než dělat z koránu velblouda...
Takovýto postup je nejen nezákonný, ale i nelogický. Je sice pravda, že následovníci Mohameda považují zneuctění své posvátné knihy za zločin, to ale platí pouze tehdy, když se takového skutku dopustí muslim. Stoupenci islámu nemohou v žádném případě svoje věroučné a právní principy činit závaznými pro všechny lidi bez rozdílu, a pokud to přesto dělají, pak má demokratický stát povinnost zajistit svým občanům právo na svobodu projevu, stejně tak jako ochranu před těmi, kdo by je za realizaci tohoto práva chtěli trestat. Řečeno jinak – šaría nemá v sekulárním zákonodárství žádnou právní relevanci.
Jestliže se zamyslíme nad tím, k čemu došlo na Slovensku, pak nás nejspíše jako první napadne otázka, proč je celý ten „humbuk“ vyvolán právě spálením koránu a ne nějakým jiným porušením muslimského práva. Pokud vím, u našich sousedů se ženy nemusí potit v dlouhých hábitech, i vepřové si tam člověk může v restauraci objednat a dokonce je možné vypít na Silvestra štamprli borovičky bez toho, abyste měli na krku paragraf za podněcování náboženské nesnášenlivosti. Proč ale všechna tato práva končí tam, kde se jedná o korán, tedy obyčejnou papírovou knihu?
Odpověď je jednoduchá – státní orgány v tomto konkrétním případě nadřadily muslimské zákonodárství slovenskému. Proč? Zajisté proto, že pálení koránu považují za něco mnohem horšího než konzumaci vepřového, resp. předpokládají, že tak to vnímají muslimové. To je sice pravda (spálený korán u nich skutečně vyvolává zuřivější reakce než jiné hříchy proti šaríi), ale právní řád demokratického státu přece nelze ohýbat podle toho, jak zrovna křičí muslimové! Každému je navíc jasné, že tu jde o princip dvojího metru – spálení nějaké buddhistické posvátné knihy by určitě ze strany státu nevyvolalo stejný represivní aktivismus, jakého jsme svědky v případě koránu...
Kdybychom chtěli celou věc dovést ad absurdum, pak by bylo dobré představitelům slovenské justice vysvětlit, že muslimové považují za korán toliko jeho arabský originál. Překlady do jiných jazyků neuznávají, takže spálení koránu ve slovenštině nebo angličtině není ani podle šaríi trestným činem. Ale říkejte to iniciativním blbům, kteří zřejmě nemají na práci nic jiného než dělat z koránu velblouda...
Ona sa vyhrazala zabijanim a lovom slimakov.
OdpovědětVymazat