Unikátní publikace – Dušan Pavlů v roli skvělého průvodce fascinujícím světem prvorepublikové reklamy!
Když jsem uviděl obálku této knihy, hned jsem si vzpomněl na dávné časy dětství, konkrétně na moji babičku, která měla ve skříni vyvázané ročníky prvorepublikového časopisu Neděle. Často a rád jsem v nich listoval, takže vím, že kromě zajímavého čtení tam bylo i velké množství nejrůznějších reklam. Některé si pamatuji dodnes, jako např. obrázek láhve s nápisem „Štěpánova hořká bylinná – pro žaludek jediná“. Načež následovaly nadšené ohlasy od lidí, kterým tato medicína ulevila od bolestí, přičemž každý takový chvalozpěv končil prosbou o zaslání jedné či dvou láhví, aby byly v případě potřeby ihned po ruce...
Tehdejší reklamní slogany se občas stávaly natolik populárními, že postupně zlidověly a nadlouho přežily svou „dobu použití“. Když jsem si např. zapomněl vyčistit boty, ukázala na ně maminka prstem a řekla: „Ať se stydí, to je on, ten co nezná Avion!“ Krém na boty této značky se sice už dávno nevyráběl, ovšem vzpomínka na něj zůstala. K pravidelnému čištění zubů mě zase motivovala slovy, že je budu mít „jako perličky“. Evidentně šlo o parafrázi reklamního textu, propagujícímu zubní pastu Odol – usměvavá dívka na něm drží v zubech náhrdelník a ujišťuje nás, že právě tato značka „dělá zuby jako perly“. No a pro nové boty se chodilo k „Baťovi“, třebaže nad prodejnou visel nápis Obuv a zlínský továrník byl prezentován jako zlý kapitalista a vykořisťovatel dělníků...
Jak jsem se dozvěděl z jeho životopisu, autor publikace Příběh české reklamy v 1. polovině 20. století se v ní věnuje tématu, které je mu velmi blízké, neboť profesně s ním má dlouholeté zkušenosti. A Dušan Pavlů své pověsti vskutku dostál, když brilantně analyzuje historii a vývojové fáze naší reklamy a seznamuje nás s osobnostmi, které se na tomto procesu podíleli. Další pozitivum vidím v tom, že ačkoli se jedná o knihu do značné míry odbornou, je napsána v populárně-naučném stylu, takže je srozumitelná i čtenáři, který se v dané problematice příliš neorientuje. Textovou část v závěru doplňuje obrazová příloha, představující reprezentativní vzorek prvorepublikové reklamní tvorby.
Když jsem knihu dočetl (a doprohlížel), nabyl jsem dojmu, že doba mezi lety 1918 – 1938 byla zlatou érou české reklamy. V řadě případů se u těch nádherných tiskovin a předmětů jedná o svého druhu umělecká díla, takže není divu, že je nyní po nich mezi sběrateli taková poptávka. Zajímavé je, že i když ve srovnání s tou dnešní působí roztomile a krotce, reklama už tenkrát měla řadu kritiků, kteří v ní spatřovali záludný prostředek na ohlupování lidí a dělali si z ní legraci. Tak třeba Karek Čapek se v povídce Vynálezce pasuje do role reklamního agenta, nabízejícího bloudítka, ubližovadla, nudítka, vadítka či „špinidlo s krabicí špinidel za toliko třicet korun“...
V úvodu své knihy Dušan Pavlů píše, že ji mimo jiné pojal i jako učebnici pro marketingové specialisty, zvláště pak pro ty začínající. Což je v současné době, kdy úroveň reklamy je na „bodě mrazu“, mimořádně důležité. Vždyť co vidíme na bilboardech všude kolem sebe, co na letácích, které dennodenně nacházíme ve svých poštovních schránkách? Dá se to ještě vůbec nazvat reklamou? Není tam ani stopa po vtipu, nápadu či nadsázce, do očí bije primitivní prvoplánovost, všechno je řečeno nadoraz – a přitom naše mateřština přímo vybízí k jazykovým hříčkám, rýmovačkám a slovní ekvilibristice všeho druhu. Návrat k prvorepublikovým kořenům je za této situace možná poslední šancí, jak českou reklamu opět vrátit na výsluní všeobecného zájmu a obdivu.
Co říci závěrem? Kniha Dušana Pavlů je monumentálním literárním skvostem, v němž se nám jeho autor představuje v roli na slovo vzatého odborníka a skvělého průvodce fascinujícím světem reklamy. Nakladatelství Grada si určitě zaslouží velké uznání za to, že se do tohoto jistě velmi náročného podniku pustilo a dovedlo ho do zdárného konce. Dle mého názoru jde o jeden z nejvýznamnějších vydavatelských počinů letošního roku!
Žádné komentáře:
Okomentovat