Klevisová opět nezklamala – Letní slunovrat je inteligentně napsaná detektivka plná napětí a nečekaných zvratů!
Jako o „první dámě české detektivky“ se o Michaele Klevisové mluví už dlouho. A dodejme, že plným právem. Už tenkrát, když vyšla její první kniha (Kroky vraha v roce 2007), bylo mimo jakoukoli pochybnost jasné (nehledě na „dětské nemoci“ literárního stylu začínající autorky), že se na nebi detektivního žánru objevila nová hvězda, přičemž další knihy vždy znovu potvrzovaly, že se jedná o stálici. Domnívám se, že způsob, jakým Klevisová koncipuje své příběhy, by se dal definovat jako návrat ke klasice. Tedy žádné hektolitry prolité krve a co možná nejbizarněji provedené vraždy, žádné nevázané sexuální scény ani na efekt vyspekulované pseudozápletky, ale jen a pouze poctivé detektivní řemeslo s hlavním důrazem na logický sled dějové linky, propracovanou psychologii postav a věrohodný popis náročné práce kriminalistů. Všeho právě řečeného si dosyta užijeme i v zatím poslední knize Michaely Klevisové s názvem Letní slunovrat.
Medenice je malá, zapadlá jihočeská vesnička, jedna z těch, o kterých se říká, že tam lišky dávají dobrou noc. Lidé si tu vzájemně vidí do talíře, nic se mezi nimi neutají a jak to tak už bývá, pod zdánlivě klidnou fasádou rádoby přátelských mezilidských vztahů bobtnají spory a křivdy, mající svůj původ mnohdy i hluboko v minulosti. O tom ale Filip s Kamilou, kteří tady koupili starou chalupu a setkáváme se s nimi právě v den, kdy se do ní stěhují, nic netuší. Věří, že na tomto romantickém místě najdou nový a hlavně klidný domov jako náhradu za hektický život ve městě. Vzápětí ale ze svých snů vystřízliví – nedaleko jejich domu je nalezeno tělo zavražděné dívky a poklidná víska je náhle plná policistů...
Tereza Fabiánová, šéfka kriminalistického týmu, obdržela zprávu o mrtvé ženě krátce po tom, co jí jiný telefonát oznámil, že v nemocnici zemřel její otec. Co teď? Nadřízení by jí určitě poskytli několik dnů volna na vyřízení smutných povinností spojených s pohřbem, ovšem jako zkušená kriminalistka ví, že při vyšetřování vražd je rozhodující rychlost. Čím dříve se provedou všechny nezbytné úkony, tím větší je šance na dopadení pachatele a naopak – jakékoliv otálení dává zločinci náskok, kterého může využít k zametení stop. Tereza se nemusí dlouho rozhodovat – osobní problémy, třeba i hodně bolestné, musí jít v takové situaci stranou. Odjíždí do Medenice, kde se připojuje ke svému parťákovi a seznamuje se s prvními informacemi o zavražděné...
Ukazuje se, že půjde o mimořádně obtížný případ, a to hned z několika důvodů. Podezřelých a tudíž eventuálních vrahů je bezmála tucet a navíc zde k podobné tragédii došlo již v minulosti. Medenice je kromě toho dosti podivná osada – na nedalekém kopci se prý před dávnými věky konávaly pohanské rituály spojené s lidskými oběťmi a někteří starousedlíci těmto pověstem věří do té míry, že tam chodí čerpat jakousi okultní energii. A aby toho nebylo málo, po okolních lesích se potuluje nebezpečný pyroman!
Jak je jejím dobrým zvykem, vymyslela Michaela Klevisová napínavý a komplikovaný příběh, který si čtenář skvěle užije. Medenice je pochopitelně pouze fiktivní vesnice, ale v autorčině podání působí naprosto autenticky a to včetně jejích obyvatel. Tereza Fabiánová pečlivě shromažďuje jednotlivé střípky zločinné mozaiky, aby ji nakonec měla dokonale složenou. Dodám už jen tolik. že kromě výše zmíněných pozitiv nás Letní slunovrat nadchne i překvapivým vyústěním případu – rozhodně bychom nečekali, že vrahem bude... Už mlčím!
