Román podle skutečné události – ruská spisovatelka se ve vynikajícím thrilleru vrací k dávné tragédii
V zimě roku 1959 se skupina devíti studentů vydává na výpravu do odlehlé a nehostinné oblasti severního Uralu. Poté, co se nevrátí ve smluveném termínu, je zahájeno pátrání, které posléze vyústí v nález jejich mrtvých a zohavených těl. Otázka, co se tenkrát vlastně stalo a jakým způsobem tito mladí lidé přišli o život, zůstává dodnes záhadou.
Dlužno dodat, že zánik Ďatlovovy skupiny (pojmenované tak po jejím vedoucím) je předmětem nejrůznějších teorií, včetně tzv. konspiračních. Byli snad zabiti místním kmenem Mansijů, když procházeli územím, považovaným za posvátné? Proti tomu se namítá, že tito domorodci jsou pověstní svou pohostinností a dobrosrdečností. A co možnost, že se dostali do přísně střeženého vojenského prostoru (poblíž se totiž nacházel raketový polygon) a jejich smrt s tímto nějak souvisí? Těch teorií je mnohem víc, faktem ovšem zůstává, že před smrtí se muselo udát něco zvláštního. Zjistilo se totiž, že v jednu chvíli, patrně když spali, je něco vyděsilo natolik, že vyběhli neoblečení ze stanu a prchali bosí hlubokým sněhem, přičemž se někteří vyčerpali a v krutém mrazu umrzli, další pak zemřeli na následky hrůzných zranění...
Spisovatelka Anna Alexandrovna Matvejevová (nar. 1972) pochází ze Sverdlovska (dnešní Jekatěrinburg) a zmíněnou událostí se nechala inspirovat k napsání románu, za nějž ve své vlasti obdržela prestižní Velkou ruskou cenu a následně se jím proslavila i v zahraničí. Naplno se v něm projevil její originálně uhrančivý literární styl, pro nějž se postupem doby ujal termín „uralský magický realismus“. Dá se ovšem též říct, že Ďatlovův průsmyk (s podtitulem Tajemství devíti) z její „normální“ tvorby hodně vyčnívá, neboť autorka převážně společenských románů v něm „zabrousila“ do oblasti psychologického thrilleru. Dlužno dodat, že tento odvážný „úkrok“ mimo „vyježděné koleje“ mimo jakoukoliv pochybnost ukázal a dokázal, že Matvejevové literární mistrovství (především vypravěčské dovednosti, schopnost neobyčejně jemného vcítění se do psychologie svých postav a mimořádný dar skloubit různorodé, často přímo kontrastní prvky do jednolité symbiózy) je fascinující a dělá z ní jednu z největších spisovatelek současnosti.
Hlavní postavou knihy je spisovatelka Anna, které se jednoho dne dostane do rukou svazek dokumentů, pojednávajících o podivné smrti členů horské výpravy na Urale. Mladou ženu tento příběh zaujme a napadne ji, že by na něm mohla vystavět svou další knihu. Za tímto účelem se snaží dozvědět se o tragédii co možná nejvíce informací, což se jí sice daří, zároveň ale zjišťuje, že tajemný osud devíti mladých lidí jí zaměstnává mysl víc, než by čekala. Román je tedy jednak literaturou faktu, čtenář se prostřednictvím Anny seznamuje s okolnostmi události, k níž reálně došlo, současně se ale před ním rozvíjí drama literární postavy, zápasící s všedními „ženskými“ problémy a navíc pochybující o své schopnosti zvládnout náročné téma, které si zvolila pro svůj životní román...
Chvályhodné iniciativy seznámit naše čtenáře s Annou Matvejevovou se ujalo nakladatelství Akropolis, které krátce po překladu úchvatné novely Najít Taťánu přichází nyní s jejím neméně skvělým psychothrillerem Ďatlovův průsmyk. Ruská spisovatelka má však již na kontě více než tucet titulů, takže by bylo žádoucí, kdyby po těchto „prvních vlaštovkách“ měl český čtenář možnost seznámit se i s jejími dalšími knihami. Doufejme, že k tomu vbrzku dojde.
Dlužno dodat, že zánik Ďatlovovy skupiny (pojmenované tak po jejím vedoucím) je předmětem nejrůznějších teorií, včetně tzv. konspiračních. Byli snad zabiti místním kmenem Mansijů, když procházeli územím, považovaným za posvátné? Proti tomu se namítá, že tito domorodci jsou pověstní svou pohostinností a dobrosrdečností. A co možnost, že se dostali do přísně střeženého vojenského prostoru (poblíž se totiž nacházel raketový polygon) a jejich smrt s tímto nějak souvisí? Těch teorií je mnohem víc, faktem ovšem zůstává, že před smrtí se muselo udát něco zvláštního. Zjistilo se totiž, že v jednu chvíli, patrně když spali, je něco vyděsilo natolik, že vyběhli neoblečení ze stanu a prchali bosí hlubokým sněhem, přičemž se někteří vyčerpali a v krutém mrazu umrzli, další pak zemřeli na následky hrůzných zranění...
Spisovatelka Anna Alexandrovna Matvejevová (nar. 1972) pochází ze Sverdlovska (dnešní Jekatěrinburg) a zmíněnou událostí se nechala inspirovat k napsání románu, za nějž ve své vlasti obdržela prestižní Velkou ruskou cenu a následně se jím proslavila i v zahraničí. Naplno se v něm projevil její originálně uhrančivý literární styl, pro nějž se postupem doby ujal termín „uralský magický realismus“. Dá se ovšem též říct, že Ďatlovův průsmyk (s podtitulem Tajemství devíti) z její „normální“ tvorby hodně vyčnívá, neboť autorka převážně společenských románů v něm „zabrousila“ do oblasti psychologického thrilleru. Dlužno dodat, že tento odvážný „úkrok“ mimo „vyježděné koleje“ mimo jakoukoliv pochybnost ukázal a dokázal, že Matvejevové literární mistrovství (především vypravěčské dovednosti, schopnost neobyčejně jemného vcítění se do psychologie svých postav a mimořádný dar skloubit různorodé, často přímo kontrastní prvky do jednolité symbiózy) je fascinující a dělá z ní jednu z největších spisovatelek současnosti.
Hlavní postavou knihy je spisovatelka Anna, které se jednoho dne dostane do rukou svazek dokumentů, pojednávajících o podivné smrti členů horské výpravy na Urale. Mladou ženu tento příběh zaujme a napadne ji, že by na něm mohla vystavět svou další knihu. Za tímto účelem se snaží dozvědět se o tragédii co možná nejvíce informací, což se jí sice daří, zároveň ale zjišťuje, že tajemný osud devíti mladých lidí jí zaměstnává mysl víc, než by čekala. Román je tedy jednak literaturou faktu, čtenář se prostřednictvím Anny seznamuje s okolnostmi události, k níž reálně došlo, současně se ale před ním rozvíjí drama literární postavy, zápasící s všedními „ženskými“ problémy a navíc pochybující o své schopnosti zvládnout náročné téma, které si zvolila pro svůj životní román...
Chvályhodné iniciativy seznámit naše čtenáře s Annou Matvejevovou se ujalo nakladatelství Akropolis, které krátce po překladu úchvatné novely Najít Taťánu přichází nyní s jejím neméně skvělým psychothrillerem Ďatlovův průsmyk. Ruská spisovatelka má však již na kontě více než tucet titulů, takže by bylo žádoucí, kdyby po těchto „prvních vlaštovkách“ měl český čtenář možnost seznámit se i s jejími dalšími knihami. Doufejme, že k tomu vbrzku dojde.
Žádné komentáře:
Okomentovat