Přiznám se, že zařazení Jiřího Koláře do prestižní edice Česká knižnice pro mě bylo jistým překvapením. Tento autor totiž po celý život usiloval o „osvobození se od jazyka“ a často hovořil o „konci poezie“. Je ostatně známo, že mnohem víc než jako literát proslul svými mistrnými a celosvětově obdivovanými kolážemi.
Zároveň je ale neoddiskutovatelné, že „antiliterát“ Kolář měl vynikající schopnost dokázat pomocí toho tolik podceňovaného jazyka vytvořit úchvatné poetické skicy. Stačí si přečíst – či spíše prostudovat – jeho zřejmě nejvýznačnější literární dílo Prometheova játra, aby bylo okamžitě zřejmé, že tu máme co do činění s umělcem slova par excellence.
Recenze zde:
Zároveň je ale neoddiskutovatelné, že „antiliterát“ Kolář měl vynikající schopnost dokázat pomocí toho tolik podceňovaného jazyka vytvořit úchvatné poetické skicy. Stačí si přečíst – či spíše prostudovat – jeho zřejmě nejvýznačnější literární dílo Prometheova játra, aby bylo okamžitě zřejmé, že tu máme co do činění s umělcem slova par excellence.
Recenze zde:
Žádné komentáře:
Okomentovat