WILLIAM SHAKESPEARE

Můj překlad prvního Shakespearova sonetu je značně volný, snad se mi ale podařilo alespoň trochu přiblížit jemnostem originálu...

Buď pozdraven, ty Plode věčně sladký
kéž nikdy neuvadne růže svěží dech
a i když zemře s opadlými plátky
ve vzpomínkách dále žít ji nech.
Vždyť krása ta je jen a jenom Tvoje
vše zdobí Tvojí líce zář
však zachceš-li, tu hledí z pod závoje
jak nepřítele krutá tvář.
Zajisté, i krása Tvého květu
když přijde její hodina
je sudbě podrobena, světu
který dává a hned odnímá.
Máš však moc spasit nás a díky Tobě
budeme věčně žít, až klesnem v hrobě