KREMATORIJNÍ ZÁŽITEK
Táhlý tón houslí se rozlézá po síni
tváře všech přítomných zahalil smutek
kterým teď maskují své vášně zlosynní
- divadlo, šaškárna... Raděj bych utek!
Vždyť se tu cítím jak v nějaké věznici!
Kolem mne víří šum oplzlých hlasů...
náhle vše utichne - hledím vstříc řečnici
ženštině se zbytky rezavých vlasů
Nejdřív nás přelétne skelnýma očima
(před chvílí dala si hezkých pár deci!)
- pak zjistí, kde sedí truchlící rodina
a začne krákorat ty svoje kecy...
Poslouchám, jaký byl nebožtík skvělý muž
- milý a přátelský, furt stejný refrén...
A jak jsme nešťastní, že tady není už
(lidi si šeptají, že to byl kretén!)
Když takhle prožvaní bezmála hodinu
obrátí konečně zpocené čelo
dozadu k velkému černému pódiu
kde v rakvi spočívá bezduché tělo
Pak ještě chvíli se toporně uklání
„Obřad je u konce!“ kdákne pak tichem...
Dav pádí k východu a já mám nutkání
na celé kolo se rozeřvat smíchem!
Žádné komentáře:
Okomentovat