ZAMYŠLENÍ JEDNOHO KATOLÍKA

Papež se odebral do domu svého Otce lži...

Když tento papež po svém zvolení popřál lidem na náměstí dobrý večer, měl jsem podivný pocit, že se stalo něco osudově tragického. Pak ale vyzval přítomné, aby se za něj modlili a zdálo se, že přece jen je tu nějaká naděje... V následujících dnech, týdnech a měsících jsem pak čekal, kdy přijde ono slibované vyčištění Augiášova chléva pokoncilní Církve s její rezignací na autentické apoštolské učení a kapitulací před zvráceným světem. Nedočkal jsem se...

Naopak jsem musel se zděšením sledovat, jak František (za potlesku liberálních „katolíků“ a jásotu pohanských médií) čím dál rychleji a obsedantněji pokračuje v demolici toho mála dobrého, co ještě v Církvi po jeho předchůdcích zbylo. Výsledek jeho dvanáctiletého pontifikátu je každému, kdo není úplně slepý, naprosto zřejmý –tento neoddiskutovatelně nejhorší papež v dějinách po sobě zanechal děsivé dědictví věroučné i mravoučné zkázy, když degradoval Církev na líbivou humanistickou organizaci, nemající nic společného s křesťanstvím.

Asi nemá cenu vyjmenovávat všechny hrůzy, které má tento papež na svědomí. Nemohu ovšem nepřipomenout tu nejpohoršlivější z nich, totiž dovolení žehnat homosexuálním zvrhlíkům. Tady František už naprosto nepokrytě ukázal svou pravou tvář a odhalil, čím od samého počátku byl – totiž poslušným nástrojem v rukou Satana...

To, co nyní zmíním, se může jevit jako maličkost, ale pro mne to byl jeden z bodů obratu v pohledu na Jorge Bergoglia. Při jedné bohoslužbě procházel papež kolem ministranta, který měl zbožně sepjaté ruce. František se u něj zastavil a vyplísnil jej slovy: „Ty máš ty ruky slepené?“ Načež mu je „rozlepil“ a ukázel, jak to má být podle něj správně. Tedy špatně! „Kdo by pohoršil jednoho z těchto maličkých, kteří ve mne věří...“

Není se co divit, že se to teď všude hemží oslavnými ódami na skromného a hodného papeže, který nebyl žádný moralista, ale v každém člověku viděl něco dobrého, nikoho neodsuzoval a pro všechny měl pochopení. Toto mediální unisono je jen dalším důkazem toho, co byl František ve skutečnosti zač...