JAN NOVÁK a JAROMÍR 99: ZATÍM DOBRÝ

Výborná textová předloha + skvělé ilustrace =  vynikající komiks!

Kniha Zatím dobrý vyšla v roce 2004 a kromě toho, že byla oceněna v soutěži Magnesia Litera, vzbudila značné emoce, daleko překračující hranice literatury. Příběh bratří Mašínů dodnes rozděluje národ a otázka, zda byli hrdiny, jichž bychom si měli za jejich statečnost vážit, nebo naopak vrahy, nezasluhujícími nic jiného než pohrdání, nebude ještě dlouho (pokud vůbec) zodpovězena. Chceme-li pátrat po příčině, proč má tato dávná událost tak dramatický přesah až do dnešní doby, dospějeme posléze ke zjištění, že jí je patrně ambivalentní poměr české společnosti k fašismu a komunismu.

Jak známo, formálně jsou obě tyto ideologie a režimy, jež je reprezentovaly, stejnou měrou zavrženíhodné. Praxe ovšem vypadá úplně jinak a nejde ani tak o to, že např. tričko se srpem a kladivem lze nosit bez jakýchkoli problémů, zatímco hákový kříž okamžitě vzbudí zájem policie. To je totiž pouze důsledek neblahého společensko-politického konzensu, podle něhož je fašismus mnohem horší než komunismus, přičemž z tohoto úhlu pohledu je rovněž nahlíženo na ty, kdo proti oběma režimům nějakým způsobem bojovali.

Ten dvojí metr přímo bije do očí. Zatímco protinacistickým odbojářům za Protektorátu dnes nikdo nevyčítá, že stříleli české četníky (a někdy se dokonce jednalo o chladnokrevné vraždy), v případě bratří Mašínů je to zcela jinak. Podle nejrůznějších rozumbradů to jsou bestiální hrdlořezové, kteří zabili nevinného příslušníka Sboru národní bezpečnosti, udělali z jeho ženy vdovu a z dětí sirotky. Nikdo z nich se pochopitelně ani slovem nezmiňuje o tom, že komunistický režim mohl páchat svá zvěrstva pouze díky těm „hodným“ esenbákům, kteří jej drželi u moci. Mašínové byli navíc jediní, kdo proti komunistům bojovali se zbraní v ruce a je evidentní, že pro mnoho samozvaných „takyodbojářů“ jsou pro svou nekompromisnost a zásadovost černým svědomím...

Vraťme se ale ke knize Zatím dobrý. Nyní totiž vychází v komiksové podobě a hned dodám, že ve velmi zdařilé a sugestivní. Těch adjektiv bych mohl vyjmenovat ještě mnohem víc, protože Jaromír Švejdík je kreslíř, který své řemeslo ovládá bravurně. Přiznávám ovšem, že komiksům po odborné stránce, tedy co se týká stylu, moc nerozumím a dá se říct, že se mi líbí všechny. Pokud ale mohu v tomto konkrétním případě vyslovit něco „učeného“, pak se mi zdá, že si zde oba autoři výborně „kápli do noty“ – textová předloha Jana Nováka je totiž jako stvořená pro ilustrátora Švejdíkova typu.
Jak to vlastně s těmi komiksy je – čtou se, nebo prohlížejí? Já si myslím, že spíše to druhé, ale uznávám, že podobné akademické otázky nejsou vůbec důležité. Hlavní přece je, že komiksová podoba knihy Zatím dobrý se povedla na výbornou a určitě si najde své čtenáře i prohlížeče!