úterý 13. září 2016

CLIFFORD A. PICKOVER: MATEMATICKÁ KNIHA

Obálka titulu Matematická kniha

Dobrodružné putování tajemně krásným světem matematiky...

Matematická kniha amerického autora Clifforda A. Pickovera, vydaná u nás v roce 2012, se nyní dočkala dotisku, který ukazuje na velký ohlas, s nímž se mezi českými čtenáři setkala. Dodejme, že plným právem, neboť se jedná nejen o mimořádně zajímavý a poutavý pohled na vědu, mnohými vnímanou jako strohou a suchou, ale i nádherně zpracovanou, řekl bych přímo skvostnou knihu, při jejímž vydání spojily své síly nakladatelství Dokořán a Argo a výsledek opravdu stojí za to.
Dlouhý podtitul „Od Pythagora po 57. dimenzi: 250 milníků v dějinách matematiky“ nám vlastně ve stručnosti sděluje, s čím se v knize setkáme, totiž s významnými matematiky, jejich neméně významnými objevy i nejrůznějšími těžkostmi a problémy, doprovázejícími vývoj matematického bádání od nejstarších časů až po dnešek. Důležité je, že autor nás po těchto krkolomných cestách, vyhrazených jen těm nejinteligentnějším mozkům, vede takřka za ruku, snaží se – a velmi úspěšně – podat sebesložitější záležitost tak, aby ji pochopil i „normální“ člověk bez matematické průpravy. Výsledkem je nakonec dobrodružné putování historií matematických objevů, které dokáže nadchnout i ty, kdo matematice zrovna „nefandí“.
Pokud se podíváme na konkrétní příklady, zjistíme, že v knize se nachází i mnoho hlavolamů, kuriozit, logických hříček a paradoxů, jež mají ovšem vždy za společného jmenovatele matematiku. Víte například, že hra Go je podle všeho složitější než šachy? Zatímco výkonné šachové počítače dnes bez problémů poráží nejsilnější velmistry, u Go je tomu naopak – dosud nebyl zkonstruován stroj, který by v této hře mohl soupeřit s člověkem. Jihoameričtí Inkové zase vyvrátili dlouho zastávaný názor, podle kterého se určitá civilizace může v oboru matematiky začít rozvíjet až poté, co objeví písmo. Inkové se svými kipu, což byly soustavy provázků s uzly, dokázali provádět složité matematické úkony a písmo přitom neznali. A co tzv. Möbiova páska? Německý matematik August Ferdinand Möbius na konci svého života přišel na paradoxní trik, který je přitom tak jednoduchý, že si jej může každý sám vyzkoušet: Vezměme proužek papíru (který má pochopitelně dvě strany), jeden jeho konec obraťme o 180 stupňů k tomu druhému a oba konce takto spojme. Zdá se to být neuvěřitelné, ale nyní má proužek papíru nikoli dvě, ale jen jednu stranu! Zmíním ještě rakouského učence Kurta Gödela (1906 – 1978), považovaného za největšího logika 20. století – ten dokonce přišel s mimořádně promyšleným důkazem Boží existence, který vychází z matematiky.
Jak již bylo řečeno, těch historických milníků a zajímavostí ze světa matematiky je v knize 250. A ať už se jedná o Aristotelův paradox, Eratosthenovo síto, Fermatovu spirálu, Buffonovu jehlu, Rittyho pokladnu, Feigenbaumovu konstantu či Kleinovu láhev, čtenář je matematikou, její složitostí i krásou, vždy znovu fascinován. Každá kapitola je navíc doprovozena nádhernou fotografií, což zážitek z četby jen umocňuje.
Matematická kniha je zkrátka unikátní publikace, kterou jistě ocení každý zvídavý a přemýšlivý čtenář.

1 komentář:

  1. Rád bych si tu knihu koupil, vím o ni už dloulo, ale v obchodu jsem ji ještě neviděl.přes internet knihy nekupuji,připadá mi to trochu divný. Při nákupu knihy si ji chci nejdříve prolistovat. Matematika je ta nejkrásnější věda. Řešění některých úloh může byt několik. Cesty k řešění mohou byt různé. Ale výsledek je jednoznačný. Nepřipouští ani jednu chybu. O správním výsledků se můžete přesvědčit. Určitě si ji seženu.

    OdpovědětSmazat